Bobři jsou hlodavci, u nás již dávno vyhynulí. Mají - či měli - báječnou a velmi cennou jemnou kožešinu, proto je kanadští zálesáci lovili s velkou náruživostí na řekách a říčkách v okolí Velkých jezer, až je skoro vyhubili.

Bobříci jsou jejich odrůdou - u nás se dodnes vyskytují a říká se jim též ondatry neboli krysy pižmové.
Ale b o b ř í c i , o kterých bude řeč v této knížečce, nejsou živí a nikoho nepokoušou. Jsou to zkoušky nejrůznějších vašich vlastností, schopností, znalostí a dovedností - a podle toho, jak se která zkouška komu z vás povede či nepovede, se pozná, jaký kdo je.
Zda schopný, statečný a dovedný, či strašpytel, lenoch, slaboch a nešika.

V knize Hoši od Bobří řeky ukládal tyto zkoušky - bobříky - chlapcům Rikitan na schůzkách v Bobří hrázi (tak říkali své klubovně) i na výpravách za město - a hlavně pak na táboře ve Sluneční zátoce. Proč těmto zkouškám Hoši od Bobří řeky říkali "bobříci", co vše při jejich lovu zažili, kdo to byl Roy, jak strašila Zelená příšera - a jiné a jiné věci kolem tohoto chlapeckého sdružení, to vše se dočtete v knížce o něm.

PUSŤ SE I TY DO LOVU BOBŘÍKŮ !

aby ses přesvědčil, jaký jsi, co umíš, co dokážeš - a aby ses také v něčem zdokonalil, něčemu se naučil, něco dobrého získal! Uvidíš, jaké pěkné příhody při lovu prožiješ - a jakou radost budeš mít z každého uloveného bobříka.

Tak jen s chutí do toho! Neboj se neúspěchů!

Nedej se odradit!

Jen slaboch se vzdává při prvních nezdarech.

LOVU ZDAR!