Z BOBŘÍ HRÁZE

Všechny chlapce a děvčata můžeme rozdělit podle nejrůznějších znaků do několika skupin. Někteří jsou podnikaví, jiní nepodnikaví, někteří pracovití, jiní líni‘ podobně jsou další bystří nebo tupí‘ obětaví nebo sobečtí atd. Dnes se chci zaměřit na děvčata a chlapce, kteří mají kromě svého učení ještě nějaký cíl, zálibu, koníčka — na rozdíl od těch, kteří po příchodu ze školy či dílny jsou se svým každodenním programem hotovi, ale teď nevědí, co mají dělat, a trpí nudou. Oč bohatěji a plněji ve srovnání s nimi prožívají svůj volný čas ti, kteří mají nějaký cíl‘ jemuž věnují každičkou volnou chvíli! Někdo je členem klubu, někdo chodí do skautského oddílu nebo vůbec do nějakého sdružení, jehož činnost ho plně zaměstnává. Tito chlapci a dívky mají pořád o čem přemýšlet. Vedou klubovní kroniky, dělají si vlastní časopis, plni různé zkoušky, připravují rozmanité podniky, starají se o klubovnu — a nemohou se ani dočkat konce týdne, kdy jejich celotýdenní činnost zpravidla vrcholí. Proti tornu ti, kteří nic nedělají, ničím nežijí a podobnou činnost neznají, utrácejí většinou svůj volný čas v pochybných zábavách. Znají jen televizi, v neděli odpoledne snad jdou na hřiště, sem tam si přečtou nějakou knížku — a víc nic.

Všechny ty spousty rozbitých vývěsních skříněk, počmáraných zdí, všechny ty zničené lavičky na dětských hřištích, polámaně keře a stromky v parcích — to je zpravidla dílo této části mládeže. Sama bez zájmu o něco pěkného kazí dílo těch druhých. Netvrdím, že každý, kdo nějakého koníčka má, je už proto člověk dobrý, a naopak ti druzí jsou špatní. To ne! Ale mnohem víc dobrých chlapců a děvčat je v klubech a oddílech, kde cílevědomě pracují, než mezi mládeží žijící den ze dne bez programu.

Není to román jako většina Foglarových děl, ale výběr ze stovek drobných rad a návodů, které kdysi vycházela v pravidelné rubrice "Z Bobří hráze" ve slavných časopisech Mladý hlasatel, Junák a Vpřed. Některé texty jsou vybrány i z oddílových časopisů Čigoligo a Pomalago a z kronik Dvojky.
Cyklus roku je rozdělen na týdny, což čtenáři umožňuje vstoupit do děje kdykoli během roku.
Vycházelo postupně v letech 1935 až 1948 v rubrikách časopisů Mladý hlasatel, Junák a Vpřed.
První knižní vydání v roce 1999 v Olympii.