Geografie

	OBEC RAPŠACH


	KRAJ ČESKÉHO RYBNÍKÁŘSTVÍ
	Třeboňsko, na jehož území se Rapšach nachází, se rozkládá v jihovýchodní části jižních Čech při hranicích s Rakouskem cca 25 km od města České Budějovice mezi 48°10´N a 48°51´N, resp. 14°39´E a 14°54´E. Podstatná část oblasti leží na území okresu Jindřichův Hradec, okrajově zasahuje do okresů Tábor a České Budějovice.
		Podstatná část oblasti je tvořena mělkou tzv. Třeboňskou pánví s mírným sklonem od jihu k severu. Pánev je vyplněna usazeninami senonského až miocenního stáří, které vývojově patří k mělkovodním jezerně-říčním sedirnentům. Vznikaly snášením rozrušených kaolinizovaných hornin do jednotlivých depresí utvářejícího se pánevního prostoru. Jedny z mála fosilních zbytků, které je možno občas nalézt na některých místech Třeboňska, jsou zkamenělá dřeva, která se nejčastěji vyskytují v třetihorních štěrkopískových uloženinách mydlovarského souvrství.
	Senonská sedimentace je plošně nejrozsáhlejší a nejmocnější výplní třeboňské pánve. Na podstatně menší ploše - přibližně na čtvrtině plochy senonských usazenin, v západní části CHKO/BR, je pánev vyplněna oligocenními a miocenními sedimenty. Jsou tvořeny jíly, písky, diatomity, štěrky a písky, jíly a křemenci. Nejmladší třetihorní sedimenty pliocenního stáří jsou namodrale šedé písčité jíly a jílovité písky, plošně nepříliš rozsáhlé. Z kvartérních usazenin jsou nejvýznamnější a plošně nejrozsáhlejší pleistocenní štěrkopískové naplaveniny podél vodních toků Lužnice a Nežárky. Sedimenty štěrkopísků nemají vytvořen bohatěji členěný terasový systém. Zřetelně lze rozlišit pouze dvě úrovně, tj. 3-4 m a 10-15 m nad řekou. Štěrkopísky v bezprostředním okolí řeky; v zaplavované nivě, jsou podstatně mladší, postglaciální aluviální naplaveniny. Z hlediska geomorfologického a z hlediska ochrany přírody je významný výskyt i dalších kvartérních usazenin, vátých písků. Vznikly koncem glaciálu v postglaciálu navátím jemných písků z písčitých naplavenin Lužnice a Nežárky. Největší koncentrace vátých písků je v 34 km dlouhém pásmu říčních teras od Majdaleny k Veselí nad Lužnicí.
	Pouze do okrajových partií pánve, především na východě, zasahuje pásmo vyvřelých hornin krystalinika. Zde má krajina na rozdíl od ploché pánve kopcovitý charakter. Dalšími významnými kvartérními usazeninami jsou rašeliny a rašelinné zeminy. Třeboňská rašeliniště jsou definována jako rašeliniště přechodového typu. Výskyt rašelinišť v jižní i severní části pánve je podmíněn drenáží podzemních vod v plochých úvalech, kde nejsou vyvinuty mocné plochy štěrkopískových náplavů odvodňované povrchovými toky. Proto se také rašeliniště prakticky neyskytují v údolí Lužnice. Největší ložiska se nacházejí v blízkosti Záblatského a Horusického rybníka, v okolí Třeboně, Šalmanovic, Hrdlořez a Mirochova. Vedle nich zde existuje řada menších ložisek, ve kterých rašelina často přechází do rašelinných zemin.

	PŮDNÍ POKRYV
		Přes výrazné antropické ovlivnění oblasti nesou půdy ve své naprosté většině dosud zřetelné stopy svého vývoje a tím i hlavní, systematicky významné znaky a vlastnosti. Třeboňsko je největším souvislým areálem semihydromorfních půd v Čechách. Týká se to nejen jejich poměrného zastoupení, ale i rozlohy jednotlivých okrsků těchto půd. Organogenní půdy jsou zde z celých Čech nejpočetnější a vytvářejí plošně největší souvislé celky. Vedle severočeské pískovcové oblasti je Třeboňsko druhým nejvýznamnějším územím s častýrn zastoupením hnědých půd podzolovaných a pravých podzolů v relativně nízké nadmořské výšce. Území se rovněž vyznačuje i hojným zastoupením extrémně lehkých půd. Vzhledem k charakteru geologického podloží s výrazným nedostatkem účinných dvojmocných bazí (Ca, Mg) a obecně nízkým obsahem živin bylo Třeboňsko původně územím velkoplošně oligotrofním. Celá oblast byla dosycována živinami ze zemědělské a rybářské činnosti až v posledních desetiletích, kdy dochází k postupné eutrofizaci původně živinami chudých půd a vod. Průměrná nadmořská výška pánve se pohybuje okolo 410 až 470 m n.m., nejvyšší kóta dosahuje výšky 550 m n.m.
	Čerpáno z pramenů, poskytnutých Správou CHKO Třeboňsko