Základní škola a Mateřská škola
v Rapšachu

Naše stránky si právě prohlíží  

Příloha č. 1 k Řádu školy

PRAVIDLA PRO HODNOCENÍ VÝSLEDKŮ VZDĚLÁVÁNÍ ŽÁKŮ

Základní škola a Mateřská škola v Rapšachu

Pravidla pro hodnocení jsou zpracována na základě vyhlášky MŠMT č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání a §30 odst. 2 zákona č. 561/2004 Sb.

 Tato Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků jsou součástí školního řádu.

OBECNÉ ZÁSADY

      Základní vzdělávání na 1. stupni usnadňuje svým pojetím přechod žáků z předškolního vzdělávání a rodinné péče do povinného, pravidelného a systematického vzdělávání. Je založeno na poznávání, respektování a rozvíjení individuálních potřeb, možností a zájmů každého žáka (včetně žáků se speciálními vzdělávacími potřebami). Vzdělávání svým činnostním a praktickým charakterem a uplatněním odpovídajících metod motivuje žáky k dalšímu učení, vede je k učební aktivitě a k poznání, že je možné hledat, objevovat, tvořit a nalézat vhodný způsob řešení problémů.

      Základní vzdělávání na 2. stupni pomáhá žákům získat vědomosti, dovednosti a návyky, které jim umožní samostatné učení a utváření takových hodnot a postojů, které vedou k uvážlivému a kultivovanému chování, k zodpovědnému rozhodování a respektování práv a povinností občana našeho státu i Evropské unie. Pojetí základního vzdělávání na 2. stupni je budováno na širokém rozvoji zájmů žáků, na vyšších učebních možnostech žáků a na provázanosti vzdělávání a života školy se životem mimo školu. To umožňuje využít náročnější metody práce i nové zdroje a způsoby poznávání, zadávat komplexnější a dlouhodobější úkoly či projekty a přenášet na žáky větší odpovědnost ve vzdělávání i v organizaci života školy.

      Základní vzdělávání vyžaduje na 1. i na 2. stupni podnětné a tvůrčí školní prostředí, které stimuluje nejschopnější žáky, povzbuzuje méně nadané, chrání i podporuje žáky nejslabší a zajišťuje, aby se každé dítě prostřednictvím výuky přizpůsobené individuálním potřebám optimálně vyvíjelo v souladu s vlastními předpoklady pro vzdělávání. K tomu se vytvářejí i odpovídající podmínky pro vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Přátelská a vstřícná atmosféra vybízí žáky ke studiu, práci i činnostem podle jejich zájmu a poskytuje jim prostor a čas k aktivnímu učení a k plnému rozvinutí jejich osobnosti. Hodnocení výkonů a pracovních výsledků žáků musí být postaveno na plnění konkrétních a splnitelných úkolů, na posuzování individuálních změn žáka a pozitivně laděných hodnotících soudech. Žákům musí být dána možnost zažívat úspěch, nebát se chyby a pracovat s ní. V průběhu základního vzdělávání žáci postupně získávají takové kvality osobnosti, které jim umožní pokračovat ve studiu, zdokonalovat se ve zvolené profesi a během celého života se dále vzdělávat a podle svých možností aktivně podílet na životě společnosti.

Hodnocení žáka je dáno:

      Dosažením úrovně klíčových kompetencí k učení, k řešení problémů, kompetencí komunikativních, sociálních a personálních, občanských a pracovních.

      Zvládnutím základního učiva, rozsahem a kvalitou vědomostí.

      Trvalostí získaných vědomostí.

      Schopností využívat tyto poznatky při řešení problémů.

      Přístupem k práci ve škole i doma.

      Samostatností a hledáním vlastních řešení, nápadů.

      Schopností sebereflexe žáka a práce s vlastními chybami.

      Schopností žáka stavět na svých silných stránkách.

      Úrovní písemného a ústního vyjadřování.

Cíl hodnocení:

      Cílem hodnocení je poskytnout žákovi zpětnou vazbu, prostřednictvím níž získá informace o tom, jak danou problematiku zvládá, jak dovede zacházet s tím, co se naučil, v čem se zlepšil a v čem ještě chybuje a nač by se měl zaměřit. Součástí hodnocení je i sebehodnocení dětí, jejich snaha a schopnost posoudit nejen svoji práci, ale i vynaložené úsilí, osobní možnosti a rezervy. K záznamu hodnocení a sebehodnocení se používají úsilí, osobní možnosti a rezervy. K záznamu hodnocení a sebehodnocení se používají žákovské knížky, žákovská portfolia a další prostředky.

Získávání podkladů pro hodnocení:

      Podklady pro hodnocení a klasifikaci získávají vyučující zejména: soustavným diagnostickým pozorováním žáků, sledováním jeho výkonů a připravenosti na vyučování, různými druhy zkoušek (písemné, ústní, grafické, praktické, pohybové…) kontrolními písemnými pracemi, analýzou výsledků různých činností žáků, konzultacemi s ostatními vyučujícími a podle potřeby i psychologickými a zdravotnickými pracovníky.

      Učitel oznamuje žákovi výsledek každé klasifikace, klasifikaci zdůvodňuje a poukazuje na klady a nedostatky hodnocených projevů, výkonů, výtvorů.

      Kontrolní písemné práce a další druhy zkoušek rozvrhne učitel rovnoměrně na celý školní rok, aby se nadměrně nenahromadily v určitých obdobích.

      Vyučující zajistí zapsání známek také do třídního katalogu a dbá o jejich úplnost.

      Klasifikační stupeň určí učitel, který vyučuje příslušnému předmětu. Při dlouhodobějším pobytu žáka mimo školu (lázeňské léčení, léčebné pobyty, dočasné umístění v ústavech, apod.) vyučující respektuje známky žáka, které škole sdělí škola při instituci, kde byl žák umístěn - žák se znovu nepřezkušuje.

      Případy zaostávání žáků v učení a nedostatky v jejich chování se projednají v pedagogické radě.

      Při celkové klasifikaci přihlíží učitel k věkovým zvláštnostem žáka i k tomu, že žák mohl v průběhu klasifikačního období zakolísat v učebních výkonech pro určitou indispozici.

      Třídní učitelé jsou povinni seznamovat ostatní učitele s doporučením psychologických vyšetření, které mají vztah ke způsobu hodnocení a klasifikace žáka a způsobů získávání podkladů. Při tom spolupracují s výchovnou poradkyní.

Obecná pravidla hodnocení prospěchu a chování:

      Být otevřený v přístupu k dětem a rodičům, stanovit a vysvětlit všechna kritéria před hodnocením.

      Umožnit žákům co největší účast na hodnotícím procesu.

      Snažit se hodnotit individuální pokrok žáka bez srovnání s ostatními.

      Brát chybu jako součástí procesu vzdělávání. Uvědomit si, že žáci mají právo dělat chyby, které jsou pro ně příležitostí naučit se to lépe.

      Hodnotit prospěch a chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání a chování žáka, které dosáhl zejména vzhledem k očekávaným školním výstupům formulovaným v jednotlivých předmětech školního vzdělávacího programu a těchto pravidel hodnocení.

      Uplatňovat pedagogický takt, zejména: neklasifikovat žáky ihned po jejich návratu do školy po nepřítomnosti delší než jeden týden, ve zkoušení se nesnažit nacházet mezery ve vědomostech žáka, ale hodnotit to, co umí, nezadávat novou látku k samostatnému nastudování celé třídě, klasifikovat jen probrané, dostatečně procvičené a zažité učivo.

      Ve způsobu hodnocení žáka se specifickými vzdělávacími potřebami vycházet ze znalosti příznaků postižení a doporučení školního speciálního pedagoga, PPP a SPC, zvýraznit při něm motivační složku hodnocení a jevy, které žák zvládl. Respektovat podstatu individuálního přístupu ve způsobu hodnocení žáka.

      Hodnotit jednoznačně, srozumitelně, srovnatelně s předem stanovenými kritérii, věcně a nestranně.

Pravidla pro použití hodnocení prospěchu klasifikací:

      Známka z vyučovacího předmětu nezahrnuje hodnocení žákova chování, přihlíží se však k žákovu přístupu k danému předmětu.

      Klasifikuje se jen probrané a procvičené učivo. Žáci mají možnost a dostatek času k naučení, procvičení a zažití učební látky.

      Při klasifikaci známkou používá učitel pěti klasifikačních stupňů.

      Klasifikace se dělí na průběžnou a celkovou. Průběžná klasifikace se uplatňuje při hodnocení dílčích výsledků a projevů žáka. Klasifikace souhrnného prospěchu se provádí na konci každého pololetí.

      Vyučující předmětu zapíše známky v určenou dobu na konci pololetí do třídního výkazu a katalogového listu třídy a dbá o jejich úplnost.

      Pokud je klasifikace žáka stanovena na základě písemných nebo grafických prací, vyučující tyto práce uschovávají po dobu, během které se klasifikace žáka určuje nebo ve které se k ní mohou zákonní zástupci žáka odvolat - tzn. celý školní rok včetně hlavních prázdnin, v případě žáků s odloženou klasifikací nebo opravnými zkouškami až do 30. 10. dalšího školního roku. Opravené písemné práce musí být předloženy všem žákům a na požádání ve škole také zákonným zástupcům.

      Za první pololetí škola vydá žákovi výpis z vysvědčení a za druhé pololetí vysvědčení.

      Do vyššího ročníku postoupí žák, který na konci druhého pololetí prospěl ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem s výjimkou předmětů výchovného zaměření stanovených rámcovým vzdělávacím programem a předmětů, z nichž byl uvolněn. Do vyššího ročníku postoupí i žák prvního stupně základní školy, který již v rámci prvního stupně opakoval ročník, a žák druhého stupně základní školy, který již v rámci druhého stupně opakoval ročník, a to bez ohledu na prospěch tohoto žáka.

      Nelze-li žáka hodnotit na konci prvního pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za první pololetí bylo provedeno nejpozději do dvou měsíců. Není-li možné hodnotit ani v náhradním termínu, žák se za první pololetí nehodnotí.

      Nelze-li žáka hodnotit na konci druhého pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za druhé pololetí bylo provedeno nejpozději do konce září následujícího školního roku. V období měsíce září do doby hodnocení navštěvuje žák nejbližší vyšší ročník, popřípadě znovu devátý ročník.

      Má-li zákonný zástupce žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí, může do tří pracovních dnů ode dne, kdy se o hodnocení prokazatelně dozvěděl, nejpozději však do tří pracovních dnů od vydání vysvědčení, požádat ředitele školy o komisionální přezkoušení žáka; je-li vyučujícím žáka v daném předmětu ředitel školy, krajský úřad. Komisionální přezkoušení se koná nejpozději do 14 dnů od doručení žádosti nebo v termínu dohodnutém se zákonným zástupcem žáka.

      Žák, který plní povinnou školní docházku, opakuje ročník, pokud na konci druhého pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen. To neplatí o žákovi, který na daném stupni základní školy již jednou ročník opakoval; tomuto žákovi může ředitel školy na žádost jeho zákonného zástupce povolit opakování ročníku pouze z vážných zdravotních důvodů.

      Ředitel školy může žákovi, který splnil povinnou školní docházku a na konci druhého pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen, povolit na žádost jeho zákonného zástupce opakování ročníku po posouzení jeho dosavadních studijních výsledků a důvodů uvedených v žádosti.

      V posledním roce plnění povinné školní docházky zpracuje písemně třídní učitel devátého ročníku výstupní hodnocení u všech žáků třídy o tom, jak dosáhli cílů stanovených ve vzdělávání. V pátém a sedmém ročníku zpracuje třídní učitel výstupní hodnocení žáka, jen pokud se žák hlásí k přijetí ke vzdělávání ve střední škole.

      Třídní učitelé (případně výchovný poradce) jsou povinni seznamovat ostatní vyučující s doporučením psychologických vyšetření, které mají vztah ke způsobu hodnocení a klasifikace žáka a způsobu získávání podkladů. Údaje o nových vyšetřeních jsou součástí zpráv třídních učitelů (nebo výchovného poradce) na pedagogické radě.

Zásady hodnocení:

      Hodnocení určí učitel, který vyučuje příslušnému předmětu. V případě, že některému předmětu vyučují dva učitelé, hodnotí po vzájemné dohodě.

      Hodnocení ze všech předmětů musí být odevzdáno v termínu stanoveném ředitelem školy.

      Při určování stupně prospěchu nebo slovního hodnocení v jednotlivých předmětech na konci hodnotícího období se hodnotí kvalita práce a učební výsledky, jichž žák dosáhl za celé hodnotící období, vědomosti, dovednosti, postup, práci s informacemi, úroveň komunikace a tvořivost žáka.

      Při určování stupně prospěchu přihlíží učitel k věkovým zvláštnostem žáka, ohodnocuje jeho píli a přístup k vzdělávání v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon a i k tomu, že žák mohl v průběhu klasifikačního období zakolísat v učebních výkonech pro určitou indispozici. Přihlíží se i ke snaživosti a pečlivosti žáka, k jeho individuálním schopnostem a zájmům.

      Výsledná známka nebo slovní hodnocení za hodnotící období musí odpovídat známkám nebo průběžnému slovnímu hodnocení, které žák získal. Stupeň prospěchu však nesmí být pouze průměrem známek za příslušné období.

      Při hodnocení učitel uplatňuje přiměřenou náročnost a pedagogický takt vůči žákovi.

      Hodnocení výkonu žáka klasifikačním stupněm musí být objektivní, přiměřeně náročné, průkazné a jednotné.

      Žák všech ročníků základní školy musí být z každého povinného i povinně volitelného předmětu hodnocen známkou alespoň čtyřikrát za každé pololetí. Známky získávají vyučující průběžně během celého klasifikačního období a všechny známky zapisují do žákovské knížky. Není přípustné ústně přezkušovat žáky koncem klasifikačního období z látky celého tohoto období. Výjimku tvoří vědomosti nutné k zvládnutí zkoušené látky. Zkoušení je prováděno zásadně před kolektivem třídy, nepřípustné je individuální přezkušování mimo třídu nebo přezkušování po vyučování. Výjimka je možná jen při diagnostikované vývojové poruše, kdy je tento způsob doporučen ve zprávě psychologa.

      Učitel oznamuje žákovi výsledek každé klasifikace, klasifikaci zdůvodňuje a poukazuje na klady a nedostatky hodnocených projevů, výkonů, výtvorů. Po ústním vyzkoušení oznámí učitel žákovi výsledek hodnocení okamžitě. Výsledky hodnocení písemných zkoušek a prací a praktických činností oznámí žákovi nejpozději do 10 dnů. Učitel sděluje všechny známky, které bere v úvahu při celkové klasifikaci, zástupcům žáka, a to zejména prostřednictvím zápisů do žákovské knížky - současně se sdělováním známek žákům. Při hodnocení využívá i sebehodnocení žáka.

      Kontrolní písemné práce a další druhy zkoušek rozvrhne učitel rovnoměrně na celý školní rok, aby se nadměrně nenahromadily v určitých obdobích.

      Písemnou práci z učiva za delší období (čtvrtletní práce) přesahující 30 minut mohou žáci psát v jednom dni pouze jednu – takové práce oznámí vyučující žákům předem (nejméně jeden týden) a ostatní vyučující ve třídě o tom informuje ústně a zápisem termínu do poznámky elektronické třídní knihy.

Učitelé jsou povinni:

      Vést soustavnou evidenci o každé klasifikaci žáka průkazným způsobem tak, aby mohli vždy doložit správnost celkové klasifikace žáka i způsob získání známek. V případě dlouhodobé nepřítomnosti nebo rozvázání pracovního poměru v průběhu klasifikačního období předají tento klasifikační přehled zastupujícímu učiteli nebo vedení školy.

      Upozornit třídního učitele na výrazné zhoršení studijních výsledků žáka.

      Projednat s třídním učitelem a ředitelem školy možnost nehodnotit žáka ze závažných důvodů ještě před termínem ukončení hodnocení.

      Přihlédnout při hodnocení integrovaných žáků se specifickými vývojovými poruchami k lékařskému vyjádření a příslušným metodickým pokynům MŠMT.

Informace o hodnocení:

      Zákonní zástupci žáka jsou o prospěchu žáka informování třídním učitelem a učiteli jednotlivých předmětů: průběžně prostřednictvím žákovské knížky, výpisem známek nebo vysvědčením, dále na třídních schůzkách (2x ročně), na požádání zákonných zástupců žáka kdykoliv telefonicky, případně v konzultačních hodinách.

      Konzultační hodiny vyučujících se konají jedenkrát měsíčně, jejich termíny stanoví zvláštní rozvrh, se kterým jsou rodiče seznámeni vždy na začátku školního roku (nejpozději do 15. září).

      Rodič si schůzku s vyučujícím musí domluvit nejpozději den před konzultační hodinou, nejlépe telefonicky.

      V případě mimořádného zhoršení prospěchu informuje třídní učitel zákonné zástupce žáka bezprostředně doporučeným dopisem. Případy mimořádného zhoršení žáků v učení se projednají v pedagogické radě.

      Kárná opatření a snížené známky z chování se sdělují rodičům písemně doporučeným dopisem, pochvaly se sdělují rodičům písemně a je možno je dát do rukou žákům.

      Známky nebo průběžné slovní hodnocení se žákům zapisují do žákovské knížky či notýsku. Vyučující každého předmětu je zodpovědný za:

o   včasný zápis známek nebo průběžného slovního hodnocení (v nejbližším možném termínu)

o   úplnost zapsaných známek (nemá-li žák ŽK nebo notýsek, je mu známka či průběžné slovní hodnocení zapsáno v další hodině daného předmětu. Nemá-li žák ŽK opět, informuje vyučující neprodleně třídního učitele, který rozhodne o dalším postupu)

      Vyučující je povinen vést si pečlivě vlastní evidenci, na jejímž základě lze kdykoli zkontrolovat správnost známek, uvedených v ŽK.

      V případě, že ve čtvrtletí, v pololetí nebo při závěrečném hodnocení hrozí žákovi z některého předmětu stupeň 4 nebo 5, nebo zhorší-li se žák v daném období alespoň o dva stupně, je vyučující povinen ústně informovat třídního učitele. Třídní učitel písemně (doporučeným dopisem) ihned uvědomí o dané skutečnosti rodiče žáka.

Hodnocení a klasifikace

A.  V předmětech s převahou naukového zaměření

Stupeň 1 (výborný)

Stupeň 2 (chvalitebný)

Stupeň 3 (dobrý)

Stupeň 4 (dostatečný)

Stupeň 5 (nedostatečný)

B.        Ve vyučovacích předmětech s převahou výchovného zaměření

Stupeň 1 (výborný)

Stupeň 2 (chvalitebný)

Stupeň 3 (dobrý)

Stupeň 4 (dostatečný)

Stupeň 5 (nedostatečný)

C.        Klasifikace chování

Pravidla pro hodnocení chování žáků:

      Klasifikaci chování žáků navrhuje třídní učitel po projednání s učiteli, kteří ve třídě vyučují, a s ostatními učiteli, a rozhoduje o ní ředitel po projednání v pedagogické radě.

      Při klasifikaci chování se přihlíží k věku, morální a rozumové vyspělosti žáka; k uděleným opatřením k posílení kázně se přihlíží pouze tehdy, jestliže tato opatření byla neúčinná.

      Škola hodnotí a klasifikuje žáky za jejich chování ve škole i při akcích organizovaných školou.

      Nedostatky v chování žáků se projednávají na pedagogické radě.

      Zákonní zástupci žáka jsou o chování žáka informování třídním učitelem a učiteli jednotlivých předmětů:

o   průběžně prostřednictvím žákovské knížky,

o   na třídních schůzkách (2x ročně),

o   okamžitě v případě mimořádného porušení školního řádu,

o   kdykoliv na požádání.

      Poznámky a pochvaly k chování žáka pedagogové zapisují do žákovské knížky.

      Jednotný postih při uvolňování a omlouvání žáků z vyučování, prevenci a postihu záškoláctví řeší příloha č. 1 těchto Pravidel.

Kritéria hodnocení chování žáků:

      Zdvořilost (oslovování, pozdrav, prosba, poděkování, omluva).

      Způsob komunikace (nemluví vulgárně, přihlásí se o slovo, neskáče do řeči, mluví věcně, zdrží se osobního útoku).

      Respekt k lidem (nevysmívá se druhému, neponižuje ho, nenapadá ho slovně ani fyzicky, bere na něj ohled, ocení jeho přínos, zapojí ho do činnosti).

      Úcta k hodnotám (nepoškozuje cizí majetek, nepůjčuje si věci bez dovolení, zachází s věcmi šetrně a stanoveným způsobem).

      Plnění povinností (řádně dochází do školy, dodržuje stanovený čas, plní uložené úkoly stanovené školním řádem a jeho částmi, pravidly třídy a pokyny vyučujících).

      Prosazování práv (upozorní na nebezpečné jednání ohrožující život, zdraví nebo práva druhých, zastane se slabšího, ohradí se proti nespravedlivému jednání, vyjádří se slušně a věcně k věcem, které se týkají jeho vzdělání a života školy, uplatňuje demokratické principy v třídní nebo školní samosprávě).

Chování žáka (1. – 9. ročník) je hodnoceno těmito stupni:

1 - velmi dobré:

      Žák dodržuje ustanovení školního řádu a pravidla společenského chování. Chová se a jedná slušně, taktně, zdvořile a ohleduplně, respektuje ostatní. Ojediněle se dopouští drobných přestupků proti pravidlům školního řádu a požadovaného chování.

2 - uspokojivé

      Žák se opakovaně dopustí méně závažných přestupků proti školnímu řádu nebo pravidlům chování, případně se dopustí závažnějšího přestupku. Přistupuje k výchovným opatřením s projevenou snahou své jednání napravit nebo zlepšit své chování.

3 – neuspokojivé

      Žák se dopustí závažného přestupku proti pravidlům chování nebo řádu školy. Svým chováním a jednáním negativně ovlivňuje soužití ve třídě nebo škole. Svá pochybení a výchovná opatření buď nepřijímá, nebo je vůči nim apatický, a obvykle se dopouští dalších přestupků.

      Má-li zástupce žáka pochybnosti o správnosti hodnocení z chování, může do 3 dnů ode dne, kdy bylo žákovi vydáno vysvědčení, požádat ředitele školy o přešetření. Ředitel prošetří veškeré okolnosti. V případě kdy usoudí, že hodnocení bylo provedeno v souladu s platnými předpisy a není třeba je měnit, informuje o této skutečnosti zákonného zástupce. V opačném případě neprodleně svolá mimořádnou pedagogickou radu, na které se veškeré souvislosti znovu projednají. O konečném hodnocení chování rozhodne ředitel školy.

Mohou být využita také výchovná opatření – pochvaly a důtky.

      Výchovná opatření jsou pochvaly a jiná ocenění a opatření k posílení kázně. Zaznamenávají se do třídních výkazů (katalogových listů) a zapíší se do Evidence v programu Bakaláři do výchovných opatření.

      Třídní učitel může žákovi podle závažnosti provinění udělit napomenutí nebo důtku; udělení napomenutí a důtky neprodleně oznámí řediteli školy a zapíše do Evidence v programu Bakaláři do výchovných opatření. Ředitel školy uděluje ředitelskou důtku po projednání v pedagogické radě.

      Ředitel školy nebo třídní učitel oznámí důvody udělení výchovného opatření písemně doporučeným dopisem zástupci žáka. Výchovné opatření k posílení kázně se nezaznamenává na vysvědčení. Za jeden přestupek se uděluje žákovi pouze jedno opatření k posílení kázně.

      Pochvalu do žákovské knížky či notýsku může udělit kdykoli kterýkoli učitel.

      Pochvalu třídního učitele uděluje třídní učitel sám nebo na návrh jiného vyučujícího za jakýkoli záslužný čin nebo činnost.

      Pochvalu třídního učitele nebo pochvalu ředitele školy (na vysvědčení) může po projednání v pedagogické radě udělit třídní učitel nebo ředitel školy za mimořádný projev humánnosti, občanské a školní iniciativy, za záslužný nebo statečný čin, za dlouhodobou mimořádně úspěšnou práci.

Stupnice důtek:

      Napomenutí třídního učitele – uděluje třídní učitel, oznámí řediteli školy

      Třídní důtka – uděluje třídní učitel, oznámí řediteli školy

      Ředitelská důtka – uděluje ředitel školy po projednání v pedagogické radě. O udělení ředitelské důtky informuje ředitel školy zástupce žáka vždy také doporučeným dopisem.

    Obdržel-li žák v určitém pololetí nějaký typ důtky, může v témž pololetí znovu obdržet důtku stejného nebo nižšího stupně.

D.        Hodnocení a klasifikace žáků se specifickými vzdělávacími potřebami

a.          V předmětech s převahou naukového zaměření

Stupeň 1 (výborný)

      ovládá bezpečně požadovaná fakta, pojmy, definice a poznatky

      myšlení pohotové, dobře chápe souvislosti, myslí logicky správně

      je schopen samostatně studovat vhodné texty

      pracuje uvědoměle a aktivně v týmu, jeho působení je velmi přínosné

      je schopen téměř vždy sebehodnocení a hodnocení ostatních členů

      vyjadřuje se výstižně a poměrně přesně

      umí a používá kompenzační pomůcky

      pracuje spolehlivě s upraveným textem

      po zadání práce pracuje samostatně

Stupeň 2 (chvalitebný)

      v podstatě uceleně ovládá požadovaná fakta, pojmy, definice a poznatky

      myslí logicky správně

      je schopen s menší pomocí samostatně studovat vhodné texty

      pracuje částečně aktivně v týmu, jeho působení je přínosné

      je schopen téměř vždy sebehodnocení a hodnocení ostatních členů

      vyjadřuje se méně výstižně, ale poměrně přesně

      umí a dovede použít kompenzační pomůcky

      pracuje spolehlivě s upraveným textem

      po zadání práce učitelem pracuje s jistotou

 Stupeň 3 (dobrý)

      má nepodstatné mezery v ucelenosti, přesnosti a úplnosti požadovaných faktů, pojmů, definic a poznatků

      myšlení je vcelku správné, ale málo tvořivé, v logice se vyskytují chyby

      je schopen studovat vhodné texty podle návodu učitele

      pracuje částečně aktivně v týmu, jeho působení je částečně přínosné

      je schopen sebehodnocení a hodnocení ostatních členů s dopomocí učitele

      vyjadřuje se obtížně a nepřesně

      dovede použít kompenzační pomůcky s návodem učitele

      pracuje spolehlivě s upraveným textem

      nepřesnosti a chyby dovede za pomoci učitele korigovat

Stupeň 4 (dostatečný)

      má závažné mezery v ucelenosti, přesnosti a úplnosti požadovaných faktů, pojmů, definic a poznatků

      v myšlení se vyskytují závažné chyby

      je nesamostatný v práci s vhodnými texty

      práce v týmu se pouze účastní, jeho působení je občas přínosné

      málokdy je schopen sebehodnocení a hodnocení ostatních členů

      jeho ústní a písemný projev má vážné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti

      kompenzační pomůcky používá s návodem učitele obtížně a s chybami

      má velké obtíže při práci s upraveným textem

      závažné chyby dovede s pomocí učitele opravit

Stupeň 5 (nedostatečný)

      požadované poznatky si neosvojil

      samostatnost v myšlení neprojevuje

      je nesamostatný v práci s vhodnými texty ani s podněty učitele

      nepracuje pro tým

      správného sebehodnocení a hodnocení ostatních členů není schopen

      jeho ústní a písemný projev má závažné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti

      kompenzační pomůcky nedovede použít ani s návodem učitele

      s upraveným textem nedovede pracovat

      chyby nedovede opravit ani s pomocí učitele

b.          Ve vyučovacích předmětech s převahou výchovného působení

Stupeň 1 (výborný)

      v činnostech je velmi aktivní se zájmem o umění, estetiku, tělesnou zdatnost

      pracuje velmi tvořivě, samostatně, plně využívá osobní předpoklady a velmi úspěšně je rozvíjí

      jeho projev je esteticky působivý, originální, procítěný a přesný

      osvojené dovednosti, vědomosti a návyky aplikuje tvořivě

Stupeň 2 (chvalitebný)

      v činnostech aktivní, převážně samostatný

      úspěšně rozvíjí své osobní předpoklady

      projev je esteticky působivý, originální a má jen menší nedostatky

      osvojené dovednosti, vědomosti a návyky aplikuje samostatně, má zájem o umění, estetiku, tělesnou zdatnost

Stupeň 3 (dobrý)

      v činnostech je méně aktivní, samostatný, pohotový, občas i pasivní

      nevyužívá dostatečně své schopnosti v individuálním a kolektivním projevu

      jeho projev je málo působivý, dopouští se v něm chyb

      jeho dovednosti a vědomosti mají četnější mezery a při jejich aplikaci potřebuje pomoc učitele

      nemá aktivní zájem o umění, estetiku, tělesnou zdatnost

Stupeň 4 (dostatečný)

      v činnostech je málo tvořivý, často pasivní

      rozvoj jeho schopností a jeho projev jsou málo uspokojivé

      úkoly řeší s častými chybami

      dovednosti a vědomosti aplikuje jen se značnou pomocí učitele

      projevuje velmi malý zájem a snahu

Stupeň 5 (nedostatečný)

      v činnostech je skoro vždy pasivní

      rozvoj schopností je neuspokojivý

      jeho projev je většinou chybný a nemá estetickou hodnotu

      minimální osvojené dovednosti a vědomosti nedovede aplikovat

      neprojevuje zájem o práci, práci druhým znemožňuje

E.         Celkové hodnocení

Celkové hodnocení žáka se na vysvědčení vyjadřuje stupni:

Prospěl(a) s vyznamenáním

      Žák prospěl s vyznamenáním, není-li v žádném z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu horším než 2 – chvalitebný, průměr stupňů prospěchu ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem není vyšší než 1,5 a jeho chování je hodnoceno stupněm velmi dobré.

Prospěl(a)

      Žák prospěl, není-li v žádném z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 – nedostatečný nebo odpovídajícím slovním hodnocením.

Neprospěl(a)

      Žák neprospěl, je-li v některém z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 – nedostatečný nebo odpovídajícím slovním hodnocením.

Nehodnocen(a) – v I. pololetí

      Žák není v I. pololetí hodnocen v některém z předmětů stanovených školním vzdělávacím programem, nelze-li ho v 1. pololetí hodnotit ani v náhradním termínu.

F.         Hodnocení práce v zájmových útvarech

Výsledky práce v zájmových útvarech organizovaných školou se v případě použití klasifikace hodnotí na vysvědčení stupni:

      pracoval(a) úspěšně

      pracoval(a)

G.        Hodnocení žáků, kteří nejsou státními občany ČR

      Při hodnocení žáků, kteří nejsou občany ČR a plní v ČR povinnou školní docházku, se dosažená úroveň znalosti českého jazyka považuje za závažnou souvislost, která ovlivňuje výkon žáka. Při hodnocení těchto žáků ze vzdělávacího obsahu vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura určeného Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání se na konci tří po sobě jdoucích pololetí po zahájení docházky do školy v ČR vždy považuje dosažená úroveň znalosti českého jazyka za závažnou souvislost, která ovlivňuje výkon žáka.

H.        Sebehodnocení

      Žák se prostřednictvím učitelova hodnocení postupně učí, jaké jsou meze a perspektivy jeho výkonu, sféry jeho úspěchů a úspěšného uplatnění. Vyučující vytváří vhodné prostředí a příležitosti, aby žák mohl poučeně a objektivně hodnotit sebe a svoji práci. Oba názory jsou průběžně konfrontovány. Učitel a žák na konci klasifikačního období společně hodnotí průběh výkonů žáka tak, aby se shodli na výsledné známce. Autonomní hodnocení se nesmí stát prostředkem nátlaku na učitele. Cílem je ideální shoda obou hodnocení tak, aby byla pro žáka motivační do dalšího období.

I.            Výstupní hodnocení

      Hlavním obsahem výstupního hodnocení je vyjádření o dosažené výstupní úrovni vzdělání ve struktuře vymezené Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání. Dále výstupní hodnocení žáka obsahuje:

o   vyjádření o možnostech žáka a jeho nadání

o   o předpokladech pro další vzdělávání nebo pro uplatnění žáka

o   o chování žáka v průběhu povinné školní docházky

o   o dalších významných skutečnostech ve vzdělávání žáka

      Výstupní hodnocení vydá škola žákovi na konci prvního pololetí školního roku, v němž splní povinnou školní docházku. Výstupní hodnocení vydá škola žákovi na konci prvního pololetí také v pátém a sedmém ročníku, jestliže se hlásí ke vzdělávání ve střední škole. V případě podání přihlášky k přijetí do oboru vzdělání, v němž je jako součást přijímacího řízení stanovena rámcovým vzdělávacím programem talentová zkouška, je žákovi vydáno výstupní hodnocení do 30. října.

J.    Slovní hodnocení

      Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem a chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou jsou v případě použití slovního hodnocení popsány tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělávání žáka, které dosáhl zejména ve vztahu k očekávaným výstupům formulovaným v učebních osnovách jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu, k jeho vzdělávacím a osobním předpokladům a k věku žáka.

Slovní hodnocení musí splňovat zejména tato kritéria:

      Věcnost (tj. zabývá se podstatnými jevy)

      Srozumitelnost

      Úplnost (tj. nepomine žádnou podstatnou informaci z oblastí)

      Pozitivní formulace - hodnocení by mělo motivovat žáky kladně (např. místo „jsi slabý v…“ lze napsat „měl by ses zlepšit v…“ apod.)

Slovní hodnocení popisuje zejména:

      Rozvoj

      Konkrétní dosaženou úroveň znalostí a dovedností

      Žákovy pokroky v hodnoceném období

      Vztah žáka k jednotlivým předmětům a činnostem

      Aktivitu žáka při výuce

      Komunikační schopnosti žáka

      Slovní hodnocení obsahuje posouzení vědomostí a dovedností žáka se zaměřením na konkrétní výsledky. Jsou jmenovány důvody neúspěchů a navrženy cesty vedoucí ke zlepšení, zdůrazněny pak pokroky, úspěchy. Dítě je hodnoceno z hlediska svých schopností.

      Celkový prospěch se hodnotí stupněm „neprospěl(a)“, pokud nedostatky v žákových vědomostech neumožňují postup do vyššího ročníku.

      Při přechodu žáka na jinou základní školu, je hodnocen známkou podle vyhlášky č. 291/1991 Sb. o základní škole.

K. Komisionální přezkoušení

      Má-li zástupce žáka pochybnosti o správnosti klasifikace v jednotlivých předmětech na konci prvního nebo druhého pololetí, může do tří dnů ode dne, kdy bylo žákovi vydáno vysvědčení, požádat ředitele školy o komisionální přezkoušení. Je-li vyučujícím daného předmětu ředitel školy, může zástupce žáka požádat o komisionální přezkoušení příslušného školního inspektora. V takovém případě jmenuje komisi školní inspektor. Přezkoušení provede komise do deseti dnů. Výsledek přezkoušení je konečný, další přezkoušení žáka je nepřípustné.

      Komisi pro komisionální přezkoušení jmenuje ředitel školy; v případě, že je vyučujícím daného předmětu ředitel školy, jmenuje komisi krajský úřad.

      Komise je tříčlenná a tvoří ji:

o   předseda, kterým je ředitel školy, popřípadě jím pověřený učitel, nebo v případě, že vyučujícím daného předmětu je ředitel školy, krajským úřadem jmenovaný jiný pedagogický pracovník školy,

o   zkoušející učitel, jímž je vyučující daného předmětu ve třídě, v níž je žák zařazen, popřípadě jiný vyučující daného předmětu,

o   přísedící, kterým je jiný vyučující daného předmětu nebo předmětu stejné vzdělávací oblasti stanovené Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání.

      Výsledek přezkoušení již nelze napadnout novou žádostí o přezkoušení. Výsledek přezkoušení stanoví komise hlasováním. Výsledek přezkoušení se vyjádří slovním hodnocením podle § 15 odst. 2 nebo stupněm prospěchu podle § 15 odst. 3. Ředitel školy sdělí výsledek přezkoušení prokazatelným způsobem žákovi a zákonnému zástupci žáka. V případě změny hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí se žákovi vydá nové vysvědčení.

      O přezkoušení se pořizuje protokol, který se stává součástí dokumentace školy.

      Žák může v jednom dni vykonat přezkoušení pouze z jednoho předmětu. Není-li možné žáka ze závažných důvodů ve stanoveném termínu přezkoušet, stanoví orgán jmenující komisi náhradní termín přezkoušení.

      Konkrétní obsah a rozsah přezkoušení stanoví ředitel školy v souladu se školním vzdělávacím programem.

      Vykonáním přezkoušení není dotčena možnost vykonat opravnou zkoušku.

L.   Opravná zkouška

      Komisi pro opravnou zkoušku jmenuje ředitel školy; v případě, že je vyučujícím daného předmětu ředitel školy, jmenuje komisi krajský úřad.

      Žák koná opravnou zkoušku v případě, že byl na konci druhého pololetí klasifikován stupněm nedostatečně nejvýše ve dvou předmětech

      Termíny opravných zkoušek určí ředitel školy tak, aby byly vykonány nejpozději do 31. srpna. Pokud se žák v tomto termínu z vážných důvodů nemůže k opravné zkoušce dostavit, lze povolit vykonání opravné zkoušky nejpozději do 15. září. Do té doby žák navštěvuje podmínečně nejbližší vyšší ročník.

      Žák může v jednom dnu skládat pouze jednu opravnou zkoušku.

      O termínu konání opravné zkoušky informuje třídní učitel písemně zákonného zástupce. Žák, který se bez vážných důvodů ve stanoveném termínu k opravné zkoušce nedostaví a do dvou dnů se neomluví, je klasifikován z daného předmětu stupněm prospěchu nedostatečný.

M.Dodatečná zkouška

Dodatečnou zkoušku koná žák:

      který nemohl být klasifikován pro závažné objektivní příčiny na konci prvního pololetí. Termín dodatečné zkoušky určí ředitel školy tak, aby klasifikace mohla být provedena nejpozději do dvou měsíců po skončení prvního pololetí, ve výjimečných případech do konce klasifikačního období za druhé pololetí.

      který nemohl být klasifikován pro závažné objektivní příčiny na konci druhého pololetí. Termín dodatečné zkoušky určí ředitel školy tak, aby klasifikace mohla být provedena do 31. srpna příslušného školního roku, nejpozději do 15. října. Do té doby žák navštěvuje podmíněně vyšší ročník. Žák, který z vážných důvodů nemohl být klasifikován ani do 15. října, opakuje ročník.

      který podle posouzení vyučujícího nemá v daném předmětu dostatečný počet známek ve srovnání s ostatními žáky třídy z důvodu vysoké absence. O dodatečné zkoušce rozhoduje pedagogická rada na návrh vyučujícího daného předmětu.

N.  Postup do dalšího ročníku

      Do vyššího ročníku postoupí žák, který na konci druhého pololetí prospěl ze všech povinných předmětů stanovených vzdělávacím programem s výjimkou předmětů výchovného zaměření stanovených rámcovým vzdělávacím programem a předmětů, z nichž byl uvolněn. Do vyššího ročníku postoupí i žák prvního stupně základní školy, který již v rámci prvního stupně opakoval ročník, a žák druhého stupně základní školy, který již v rámci druhého stupně opakoval ročník, a to bez ohledu na prospěch tohoto žáka.

O.  Uvolnění z výuky

      Jestliže je žák z výuky některého předmětu v 1. nebo 2. pololetí uvolněn, vyplní se uvolněn. Nelze-li žáka v 1. nebo 2. pololetí klasifikovat ani v náhradním termínu, vyplní se "nehodnocen". Důvody pro uvolnění nebo neklasifikování žáka se uvedou v katalogovém listu žáka.

      Ředitel školy určí způsob zaměstnání žáka v době vyučování předmětu, ze kterého byl uvolněn. Je-li předmět zařazen na první nebo poslední vyučovací hodinu, může ředitel školy na základě žádosti zástupce žáka uvolnit žáka na dobu vyučování tohoto předmětu zcela.

P.   Závěrečná ustanovení

      Pravidla pro hodnocení byla projednána a schválena na mimořádné pedagogické radě dne 18. 10. 2011.

      Ruší se platnost předešlých Pravidel ze dne 23. 6. 1997.

      Pravidla pro hodnocení vstupují v platnost s účinností od 19. 10. 2011 na dobu neurčitou.

V Rapšachu dne 19. 10. 2011

_____________________________

Mgr. Karel Snětina

ředitel školy