Velcí 2010

 

karel.snetina@j-hradec.cz


Domů Nahoru

 

 
 
 

Kronika tábora Dračice 2010 – velké družiny

Vítáme Vás v kronice tábora, jestli to teď čtete, patrně Majka rozluštila napsanou verzi v sešitě.

 

 

 

 

 

 

Den 1.  (den D) – sobota 3. 7. 2010

Dnes nám začala fyzická terapie od všech závislostí (počítač, televize atd.). Kolem 14. hodiny na místo tábořiště začali přijíždět první táborníci se svými rodinami a všemi věcmi. Dětem pomohli rodiče přinést všechna zavazadla do stanů a vyřídili formality, jako je potvrzení o bezinfekčnosti. Po 15. hodině zde byli už všichni bez rodičů a mohlo začít zahájení tábora, které tradičně udělal Kája. Vedoucí si k sobě vzali příslušné děti a rozdělili je do skupin. Tento rok jsou témata: Tajuplný ostrov pro velké a Za pravěkými lovci pro malé. Potom, při přílišném vedru, velcí jeli na pískovnu a zbytek se vykoupal v Dračici. Tentokrát mohli i ti nejmenší, protože v řece není skoro žádná voda.

Po vykoupání nastala večeře u táboráku, takže buřty, rohlík a kečup s hořčicí. Dále nás Kája seznámil s naším tématem dlouhým prologem, který byl ještě delší díky všudypřítomným komárům. Dostali jsme do družin Richmondský občasník, v němž jsme se skrytě dozvěděli o první etapě. Museli jsme běžet podél řeky až do lesa, kde jsme si vyzvedli balónky, které však hned popraskaly.....první skončil Homi a mohlo se jít na druhou část etapy, a to ten dotyčný balónek dopinkat do cíle přes různé překážky a bez dotyku země. Tu vyhrál Kanec a tak musel být rozstřel o první místo. Úkol zněl jasně: pomocí skákacích míčů se dostat jako první ke stožáru, což vyhrál Kanec. Tím skončily naše práce a mohli jsme se věnovat různým věcem, jako třeba bzučící atomová bomba od Nerfu. Pak už byl jen zapískán nástup, ukončil se první táborový den, my jsme si šli vyčistit zoubky a šli spát.

P.S.Všechny vosy byly už vyhubeny a nemusíme se jich již bát.

Kanec, Lux, Homi, Ondra

 

 

 

 

 

Den 2. – neděle 4. 7. 2010

Po „teplé“ a klidné noci nastal ještě teplejší den. Ráno nás vzbudil velký Martin a dali jsme si krátkou rozcvičku. Po vyčištění zoubků byla snídaně - vánočka s kakaem. potom se rozdělila práce, a to škrábání brambor, postavení volejbalového hřiště a zahajovacího táboráku. Po ní jsme dostali svačinu a vyrazili na druhou etapu CTH. V lese jsme měli najít 260 slov textu a opsat si je na papír. Za odměnu byl oběd - maso, brambory s okurkovým salátem. Po odpoledním klidu všichni vyrazili na pískovnu trochu se zchladit po teplém nedělním odpoledni. Pak začala hra jednotlivců, ve které jsme museli odhadnout čas na papírku a nahlásit ho po uplynulé době. Vyhrál Fanda s odchylkou jen 2 s. Asi má v hlavě zabudované hodiny. Následně přišla etapa CTH, kterou vyhrál Homi. Pak byla večeře - polévka a chleba s pomazánkou. Posléze jsme se tak bezúčelně flákali a hráli různé hry. Potom jsme se nahrnuli k táboráku, bylo slavnostní zahájení se skvělým proslovem od Tomáše Lišky. Zpívali jsme různé táborové písně. Nakonec jsme uklidili lavičky, vyčistili si zuby a šli spát.

P.S. Už jsme si pojmenovali vlastní družiny.

Kancova: Ztracení kanci, Alfonzova: Pytlouchové, Homiho: Pátkové, Ondrova: Robinsoni

Lux, Ondra Homi, Kanec

 

 

 

Den 3. – pondělí 5. 7. 2010

Do zataženého a upršeného rána nás vzbudil svým křikem Pety, avšak vůbec netušil, co má dělat. Půlka dětí skoro ani nevylezla ze stanů. nakonec se to povedlo a všichni si dali ranní rozcvičku. Po vyčištění zoubků nastala snídaně - chléb s marmeládou a pomazánkou od večeře. Ve zmateném nástupu jsme se dozvěděli, co nás čeká, a skoro nikoho to netěšilo. Zjistilo se, že se půjdeme fotit. Každý si vzal táborové tričko a zapózoval se svojí družinou u cedule asociace TOM. Potom nám Kája řekl, že si musíme postavit chýši se spižírnou a zahrádkou na pěstování travky. Každá skupina pojala tuto etapu jiným způsobem. Kanci postavili dvoupokojovou vilu s předsíní, Pátkové „posed“ - skrýš v koruně stromu, Pytlouchové beduínský stan a Robinsoni vestavěný dům s výhledem na moře. Zároveň jsme si měli vyrobit trosečnické deníky s hezkým obalem.

Po pilné a těžké práci „v hlíně“ jsme dostali k obědu guláš s kolínky. Polední klid někteří propracovali a ani si neoddychli, protože zjistili, že začíná další etapa CTH, která měla být dlouhá, namáhavá a mokrá, jelikož začalo silně pršet. Etapa začala v táboře, pokračovala k prasečáku, který nahradila solární elektrárna. Dále přes Žabinec, Žabárnu a Novou Huť a zase k táboru do Žulového paláce. Všichni, kteří přišli, byli zmoklí na kost a brutálně unavení. Ti dostali při příchodu vanilkový puding a čekali na Alfonse, který nešel a nešel. Nakonec se tu ukázal a mohla začít další hra. Sice byla na nečisto, ale šlo alespoň o čest. K večeři jsme dostali vajíčkovou pomazánku a šli na poker. Ten tu propuká jako horečka sobotní noci. Všichni jsme si vyčistili zoubky, poslechli písničku od Ondry a šli na kutě.

Ondra, Lux, Homi, Kanec

 

 

 

 

 

Den 4. – úterý 6. 7. 2010

Do zataženého dne nás probudila Janča, avšak rozcvičku měl Tadeáš a je u nás ještě méně oblíbený. To ne, ale naštval nás dřepama a klikama. K snídani jsme dostali chleba s máslem a se sýrem. Ranní nástup byl chaotický, protože začalo tak brutálně pršet, že jsme se rozutekli schovat do stanů a vrátili se až za pár minut, kdy přestalo pršet a my si mohli doposlechnout denní hlášení, které nás zase nepotěšilo, protože jsme se dozvěděli, že pojedeme na kolech. Sbalili jsme si každý pláštěnku nebo bundu, svačinu a vyjeli vstříc dobrodružství. Začali jsme v táboře a pokračovali přes Klikov, Novou Huť ke třem rybníkům pro multicache. U prvního rybníku jsme viděli, jak se krmí ryby špagetami,a velmi nás to zaujalo. Cestou jsme neměli žádné technické problémy, až na tři píchlá kola.

U třetího rybníku jsme našli cache, respektive Dave ji našel, a mohli jsme zapsat svůj nález. Potom jsme se už v klidu vraceli domů, když ještě Lux stačil nabourat snad všechny lidi. Po zničujících 21 km jsme se vrátili do tábora a zničeně odpočívali. Ten klid nám narušila až další hra a etapa. Byl to azimuťák a etapa, při které jsme si každý měl postavit luk a šípy. Azimuťák byl velmi krátký a snadný, avšak ke konci se ztratily nějaké kleštičky a pár lidí je nenašlo. Během toho si každý hrál na lukostřelce a střílel o sto šest. Potom nastal další nástup, který nebyl večerní, nýbrž byl záminkou popřát Kájovi všechno nejlepší k narozeninám a dostal i malý dárek.

P.S. (vynechaná událost) Konečně jsme dostavěli své domky a porota je mohla ohodnotit. Vyhrál Homi, potom Kanec, Ondra a poslední Alfons.

Ondra, Lux, Homi, Kanec

 

 

Den 5. – středa 7. 7. 2010

Do dnešního chladného rána nás probudil malý Martin, ale po propařené noci po Kájově oslavě jsme byli vzbuzeni o něco později. K snídani jsme dostali rohlíky s máslem a marmeládou a pak jsme šli dodělávat luky. Když jsme to všechno dodělali, tak začal hon na jelena. Vyhráli Pátkové a Ztracení kanci, třetí byli Robinsoni a poslední jako vždycky Pytlouchové. Posléze byla etapa CTH - najít a odlít stopu zvěře do sádry. Všichni dostali po 5 bodech. Pak jsme se naobědvali, byly koblihy s marmeládou a se šlehačkou, ňam, a kdo chtěl, mohl si vzít bramboračku od včerejška. Pak jsme vyrazili na další cyklovýlet a Šíša udělal další drsnou bouračku, zrušil Ráďovi kolo. Potom jsme se ještě zastavili v hospodě na pití a na jídlo a už v poklidu odjeli do tábora. Potom už jsme se jen tak poflakovali, hráli různé hry atd. K večeři byl chleba s rybičkama a kdo nejedl rybičky, dostal paštiku. A nakonec jsme si vyzkoušeli slaňování. Slaňovali skoro všichni, kromě těch, co odešli na fotbal ke Čmuchalům. Ale už přišla 10. hodina, tak si šli všichni vyčistit zuby a spát. Asi bude pěkná zima jako včera.

P.S. Přijela paní Šíšová

Pepča, Míla, Lux, Homi, Kanec, Ondra

 

 

 

 

 

Den 6. – čtvrtek 8. 7. 2010

Po chladné noci nastalo krásné a teplé ráno, do kterého nás probudil Šíša. Postupně vytáhl všechny ze stanu a zahájil rozcvičku, která byla na rozdíl od předchozích lepší v tom,že se neběhalo na kopec. K snídani jsme dostali buchty různých příchutí, tedy borůvková a meruňková, plus k tomu koblihy z minulého oběda. Po ranním nástupu jsme se dozvěděli o další etapě CTH a hře jednotlivců. Museli jsme utkat rohože na tkalcovském stavu, který jsme si měli vyrobit, a hotový výrobek si dát do svého obydlí. Zároveň jsme měli absolvovat stejnou trať jako minulý den, kdy to bylo na nečisto. Vyhrál Kanec s velkým náskokem na další. Své rohože jsme tkali až do oběda, při kterém jsme na chvilku přestali pracovat a šli na něj, jelikož začala čočková sezóna. Čočka, párek, okurka, každý se do sytosti najedl. Po obědě jsme konečně vyrazili na pískovnu, a tentokrát i s kánoema.

Strávili jsme tam nejmíň hodinu a někteří se docela i spálili. Po koupání byly ohodnoceny naše výtvory a to tak, že na druhém místě se umístily tři družiny. Potom začala další hra v táboře. Skákali jsme na Saturnech (dva míče, mezi nimiž je deska na nohy), dále na velkých lyžích, na kterých byli čtyři lidi, a byla to náramná sranda, protože se většina lidí vysekala, jelikož neznají pravou a levou stranu. Pokračovali jsme další částí etapy - hrou Česko Junior, v níž vyhrál Alfons, ale celkově vyhráli Robinsoni. Později nastala večeře - rohlík se sýrovou pomazánkou. A zjistili jsme, že Kája odjíždí na promoci Majdy a vrátí se až následujícího dne. Po jeho odjezdu  propukla anarchie. Děti si začaly v tábořišti házet pumou od Nerf a dávaly je proti sobě. Po vypuknutí malého sporu započala hromadná bitka malých proti jednomu velkému a vedoucí jen přihlíželi. Také se zpívaly písničky a po nástupu jsme si vyčistili zoubky a šli spát.

Ondra, Homi, Kanec, Lux

 

 

Den 7. – pátek 9. 7. 2010

Ráno nás netradičně vzbudil Petr Kepka, když přivezl vodu, ale i tak byl budíček o hodinu později. Svým pískotem nás dostala ze stanů Olča a dala krátkou rozcvičku. Po vyčištění zoubků byla snídaně - máslomed ( ve kterém nešel skoro vůbec cítit med) a kakao. Při ranním nástupu jsme dostali různou korespondenci a dozvěděli se následující program. Byla další etapa CTH, při které jsme měli najít 17 různých předmětů (později se to zkrátilo na 13). Ze začátku stačilo najít jen šišku ze smrku, ale potom se přiostřilo. Hledat se měla lesní jahůdka či větvička modřínu, na kterém se většina družin zbytečně zdržela a jedna na ní i skončila, když po třech hodinách nic nenašla. Nakonec „stačilo“ ulovit živou rybu a byl konec.

Mezi úkolama  však byl oběd - kuře na paprice s houskovými knedlíky. Po poledním klidu se šlo na pískovnu. Někteří měli první úrazy nebo nemoci. Poté nastala další etapa. Při ní jsme museli ve vymezeném úseku v řece nasbírat co nejvíce kuliček z alobalu, ve kterých byly diabolky. Překvapivě vyhrál Alfons, sice nenasbíral nejvíce kuliček, ale bylo v nich hodně diabolek. Dále jsme si měli vytvořit ze sádry formy na přívěsky s vyrytým prvním písmenem jména své družiny. Při této etapě došlo již k dalšímu sporu mezi Michalou a Tomášem. K večeři jsme dostali slepičí nudlovou polévku s chlebem nebo rohlíkem. Po večeři byla další etapa, při které jsme měli zdolat štafetu. První musel přelézt po síti větev, druhý a třetí lanovou lávku,čtvrtý překážkovou dráhu a kutálení sudu, pátý přejel lávku s jelenem a poslední sjel slalom z kopce na kole. To vše vyhrál Homi s těsným náskokem na Kance. Poté už byl jen večerní nástup, vyčistili jsme si zoubky a šli spát.

Ondra

 

 

 

 

 

 

Den 8. – sobota 10. 7. 2010

Do teplého rána nás tiše probudila Andulka. Rozcvička byla netradičně ve stejném duchu jako každý rok. Dali jsme si již notoricky známé „ hlava, ramena, kolena, palce,...“. Po rozcvičce nás čekala dobrá snídaně - chleba s máslem a sýrem. V ranním nástupu jsme se dozvěděli denní instrukce. Hned na začátku nás čekalo lití olova, respektive olověných diabolek do připravené formy. Zprvu se to nikomu nevedlo, ale později se to přece jen někomu povedlo a udělali i krásný odlitek. Také byly další úrazy - spálené prsty atd. Rychle jsme museli dokončit své výtvory, abychom mohli postavit půlící táborák a nacvičit k němu scénky.

Mezitím byl oběd a jako vždycky byly špagety. Po obědě začali přijíždět rodiče dětí a odváželi si své špinavé děti domů. Doma dělal každý asi to stejné. Umyl se, najedl a užil si civilizace. Kolem šesté se začali znovu sjíždět a byli jako vyměnění. „Smrděli“ čistou. Spousta lidí se hned po příjezdu pustila do docvičení scének k táboráku a jiní zase dali velký Poker, který byl přerušen až nástupem a nuceným úklidem. Potom jsme už konečně mohli jít k táboráku a zapálit oheň bez pochodně, jen pomocí sirek. Proslov, při kterém nás zase všechny přivítal, měl Míla,a potom jsme se mohli pustit do scének. jako první začali malí se Třemi citrónky. Po nich pokračovali velcí s táborovou show „Trosečníci mají talent“ a různými představeními. Nejvíce uspěla Anička Círalová se svojí písní a Mr. Bean Bombastic. Dále šli na řadu Alfonsové se soudem a úryvky písniček k tomu. Potom jsme si zazpívali jen pár písniček, šli si vyčistit zoubky. Někteří šli spát a velcí zůstali ještě chvilku u ohně, kde byl další úraz. Pepa Mikudim si něco udělal s rukou a jel do nemocnice.

Ondra, Kanec

 

 

 

Den 9. – neděle 11. 7.2010

Do parného rána nás vzbudil Hans a hned nás všechny potěšil, protože nedal rozcvičku. K snídani jsme dostali vánočku s kakaem. Hned po jídle jsme šli na etapu, ve které se měla chytat víčka ešusů. Pět lidí z družiny mělo zavázané oči a poslední šestý je navigoval tak, aby víčka chytili. Nakonec vyhrál s malým náskokem Kanec. V průběhu této etapy probíhala další, v níž jsme stříleli luky na jelena. Zase vyhrál Kanec jako jednotlivec. Neproběhlo to však bez problémů, protože Alfons ztratil šíp, který se později musel hledat detektorem kovů.

Poté nastal oběd - řízek (z krokodýla, klokana nebo draka), brambory a okurkový salát. Když už jsme všichni vytrávili o poledním klidu partičkou pokeru, vyrazili jsme na pískovnu. Tam jsme se čachtali asi hodinu a cestou zpět jsme také zabloudili ke Čmuchalům, kde si každý nakoupil spoustu jídla a pití, tříště a zmrzliny. Když už jsme se konečně vrátili do tábora, začala další etapa, při které jsme měli přemostit v co nekratším čase řeku. Nakonec zvítězil model, kde je most postavený ze čtyř prkýnek a byly zavěšeny ve výšce. Po zdolání této etapy vyrazila skupinka kluků k Čechalům na finále mistrovství světa ve fotbale, které nakonec vyhrálo Španělsko 1:0 nad Nizozemskem. V noci spousta lidí spala poprvé ve svých chýších. Malí měli ještě stezku odvahy.

Ondra

 

 

 

 

 

 

 

Den 10. – pondělí 12. 7. 2010

Ráno nás probudil Ondra Šikr, avšak rozcvička zase neproběhla, protože se k ní nikdo nedostavil kvůli spaní v chýších. K snídani jsme dostali máslomed, ve kterém šel cejtit med, a čaj. Po ranním nástupu jsme se dozvěděli, že nás čeká etapa, ale kvůli přílišnému vedru byla jen u řeky. První jsme začali stavě lodě na závod, a nosností minimálně 1,5 kg, což jsme si ověřovali pomocí naplněné 1,5 l petky. Nejhezčí lodě postavili Kanci (loď budoucnosti) a Robinsoni (s formulí). V závodě bez zátěže se ukázala být nejrychlejší loď Pytlouchů, avšak pohořela se zátěží. Potom jsme dostali k obědu meruňkové knedlíky s tvarohem. Po obědě a poledním klidu začala další etapa v řece, a to vodní slalom na „nudapláži“. První se musela přeskočit překážka, podlézt, slalom a zpět. Zároveň nést s sebou štafetový kolík dlouhý přes metr. Když to všechno vyhrál zase Kanec, jeli jsme na pískovnu trochu se zchladit. Po návratu byla večeře - bramborový guláš - gulášová polévka. Když jsme všichni dojedli, začala další etapa CTH se šiframi. První šifra byla v táboře a ta nás poslala neznámo kam proti proudu řeky. Nikdo nevěděl, kam má jít, a tak se družiny ztrácely a objevovaly, až musel Kája všem napovědět, že se zpráva nachází kousek od mostu na Klikově. Někteří to vzdali a mezitím luštili morseovku. Večer zase většina lidí spala ve svých srubech.

Ondra

 

 

 

Den 11. – úterý 13. 7. 2010

Ráno nás probudil Kája a zase nebyla rozcvička. K snídani jsme dostali chléb s marmeládou a při nástupu nám bylo sděleno, že jedeme na výlet do Slavonic. Potom jsme vyrazili na křižovatku, kde na nás čekal už pan Švarc s autobusem. Vyrazili jsme přes Chlum u Třeboně do Landštejna, kde se nachází hrad. Ten jsme si prohlídli snad ze všech stran, navštívili lukostřelbu, střelbu z kuší, ale nejvíce nás zaujalo bistro s levným jídlem a pitím. Potom pár vyvolených šlo hledat cache u kapličky, avšak ani po půl hodině hledání nic nenašli.

Dále jsme pokračovali k Nové Bystřici, kde se nacházejí bunkry postavené na obranu před Německem z roku 1938. Prohlédli jsme si plně vybavený bunkr, nasvačili jsme se sekanou a chlebem a vyrazili na multicache kolem opevnění. Muselo se jít celkem kolem šesti bunkrů, než ji Alfons našel. Zapsali jsme svůj nález a pokračovali do Slavonic. Dorazili jsme tam a došli na náměstí, kde byl hodinový rozchod. Všichni si tam nakoupili různé blbosti, jako třeba stříkací pistole, tenisák na gumičce nebo vuvuzely, které šly hned všem na nervy. Část lidí se také podívala do slavonických  katakomb. Po prohlídce jsme vyrazili zpět do tábora bez větších zastávek a vystoupili zase na křižovatce. Odtud zpět do tábora na připravenou večeři - guláš s knedlíky. Když už všichni dojedli, mohl začít mistr šifer. Potom už jen noční nástup, vyčištění zoubků a hurá do postýlek.

Ondra, Kanec

 

 

 

 

 

 

 

Den 12. – středa 14. 7. 2010

Do teplého rána nás probudila Vlaďka a zase nebyla částečně rozcvička, protože ji měli jenom malí, ale ani malí ji moc nedělali. Po rozcvičce jsme si vyčistili zoubky a dali si k snídani sýrovou pomazánku. Při nástupu nám Vlaďka ještě  něco připomněla a mohli jsme se věnovat rozpisu práce. Úkol zněl jasně a nebyl více opakován. Museli jsme si zdemolovat naše chýše a vše kolem uklidit. Když už bylo všude uklizeno, možná snad ne jen u Pytlouchů, mohla se zkontrolovat úroda naší řeřichy. Všem vykvetla, kromě Pátků.  K svačině jsme dostali chleba s máslem a na něj si každý mohl dát vykvetlou úrodu. Potom nás čekala etapa v lese, ke které jsme dostali jen tyto informace: vemte si s sebou ešus a boty na běhání. Všem bylo jasné, že půjde o borůvky, ale bylo to ještě horší. Museli jsme je přinášet popořadě. První vzal jednu borůvku, druhý dvě, až do 24,a zpět do deseti. Pak stačilo jen dosbírat ešus a doběhnout do tábora. Nakonec dosbíral a přiběhl první Homi. Pak už byl konečně oběd - koule s rýží. Po obědě začala další etapa CTH, ta byla v řece.

V ní bylo zapícháno 30 klacků s čísly a ty jsme měli popořadě hledat. Ukázalo se, že hra má pár nedostatků, když jsme nenašli desítku nebo viděli dvě 26. Nakonec vyhrál Kanec s náskokem jedné minuty. Po poledním klidu jsme vyrazili pěšky na pískovnu, koupali se tam asi hodinu. Poté jsme se vrátili zpět do tábora, kde na nás čekal jogurt s nasbíranými borůvkami. Potom byla večeře na ohýnku. Každý si opekl buřt nebo chleba a také si ho snědl. Navečer začaly další dvě hry - mistr uzlů a střílení z luku na jelena. A Alfons zase ztratil jeden šíp, který se hledal detektorem kovů, ale nenašel se. Při večerním nástupu jsme se dozvěděli, že zítra nás už čeká závěrečná etapa. Vyčistili jsme si zoubky a šli konečně spát do stanů.

Ondra, Kanec

 

 

Den 13. – čtvrtek 15. 7. 2010

Do zataženého a poněkud studeného a časného rána nás probudil Dave a poprvé za několik dní byla rozcvička. A hned si vyžádala první oběti. Několik lidí si zvyklo na ranní nicnedělání, tak museli dělat dřepy s výskokem. Poté jsme si rychle vyčistili zoubky, najedli se bábovkou od paní Kanděrové a chlebem s máslem. Hned na to byl zapískán nástup, protože nás čekala závěrečná etapa. Každá družina dostala lékárničku, musela si vzít nabitý mobil a nějaké pití. Startovali jsme podle toho, jak jsme dopadli v předchozích etapách.

První vyšel Kanec, po chvilce Homi, po dlouhé době Ondra a hned za nimi Alfons, Pět minut před startem si nás Kája zavolal do hangáru, dal nám mapu s vyznačenými cíli cesty a ještě každý dostal oběd do sáčku - chleba, paštika a dvoje sušenky. Prvně jsme vyrazili na Klikov k mostku přes Dračici, kde byla poslední zpráva, a pak jsme pokračovali k prasečáku, na Ivanku, Zajíc, k umyvadlovým skalám a písečnému kopci. Na těchto místech jsme museli najít skryté šifry, které nás potom zavedly na místo, kde Nemo ukryl svůj poklad. To místo bylo u Bukových kopců, byly to pytle se sladkostmi. Byly očíslované 1 - 4. Kdo přišel, vzal si pytel s nejmenším číslem. Poté stačilo dojít do tábora. Když byli v táboře už všichni, vyrazili jsme na pískovnu. Potom byla večeře - květák a bramborama. Dále jsme se jen flákali až do pozdní svačiny, což byl borůvkový koláč. Po svačině začalo vyhlašování soutěže jednotlivců, mistra uzlů a šifer. Vítězové dostali píšťalky a další ceny. Při tom nám začalo více pršet, tak jsme utekli do stanů, zavřeli si je nebo si šli vyčistit zoubky a šli spát.

Ondra

 

 

 

 

 

 

Den 14. – pátek 16. 7. 2010

Tak přebírám pero já, protože kluci už dnešek nedopsali, ač slibovali...

Ráno jsem zapískal nástup, a zrušil rozcvičku, abychom se před Hrami bez pranic nevysilovali. Po snídani (už ani nevím, co bylo), začala jednotlivá družstva vyrábět své vlajky a vymýšlet pokřiky. Velcí kluci zatím stavěli táborák, ale šlo to docela pomalu. Zaprvé se v lese pustili do nějakých obrovských padlých bříz, a za druhé bylo strašné vedro, ještě strašnější, než předchozí dny.

Po dlouhých přípravách konečně začal další ročník Her bez pranic. Protože se nezachovala výsledková listina, zapomněl jsem jak názvy družstev, tak jména jednotlivých her. (Teď jsem to zjistil podle fotek – Sourozenectvo neohrožených, Kanci, Assassini, Snoopýci, Smajlíci a asi OMG Team. A samozřejmě Tuzemští Krumlové!) Co vím bezpečně je, že se všechny hry odehrávaly ve vodě. Dopoledne v Dračici, kde nejvíc mezi sebou bojovali Kanci a Tuzemští Krumlové. Po výborném obědě, ke kterému byla tradiční výborná svíčková, a po poledním klidu, který jsme strávili ve stínu u řeky, jsme se přesunuli k pískovně, kde proběhly poslední vyčerpávající etapy Her. Lidi docela koukali, ale drželi se v celkem bezpečné vzdálenosti.

Po návratu do tábora bylo vyhlášení Her – mezi táborníky zvítězili Kanci, ale jinak jako vždycky Tuzemští Krumlové – i když tentokrát s daleko menším náskokem, než v předchozích letech. Asi stárneme, nebo co...

Kluci konečně dostavěli táborák, dali jsme si večeři (chleby v mamutím kožichu), a pak už jen táborák, pochvaly, pár písniček... A po táboráku jsme ještě z hřiště nad táborem vypustili čtyři balóny štěstí, a tak se důstojně rozloučili s Cyrusem Smithem a jeho přáteli, i s celým Tajuplným ostrovem. Velcí ještě chvíli poseděli u táboráku, ale po jedné v noci už celý tábor spal...

Kája

 

 

 

Den 15. – sobota 17. 7. 2010

Poslední ráno...

Nejdřív samozřejmě snídaně, a pak honem „na panské“. Když je vše v táboře uklizeno, začínáme balit osobní věci a vyklízet stany. Docela chvátáme, protože to po delší době začíná vypadat na déšť. Závěrečný nástup je pak zpestřen hledáním Lucčiných plavek v pytlích s odpadem...

A pak už jen Nezacházej slunce, Světýlka, pár vypálených raket, stisky rukou a – rozchod!

Rodiče si začali rozebírat děti, tábor se pomalu vylidňoval, a nakonec jsme tu zůstali jen my – vedoucí – na závěrečný úklid.

Byl to krásný tábor, i když trochu horký díky sluníčku, které se letos opravdu činilo. Sice jsme nesplnili úplně všechno, co jsme si naplánovali, ale zase jsme si po letech užili koupání...

Nezbývá než doufat, že i tábor 2011 bude stejně pohodový. Díky vám všem!

Kája