1. den – sobota 4. 7. 2015
Dne 4. července roku 2015 jsme se zde, na tábořišti, znovu sešli. Bohužel nás opustil náš milovaný stožár a sekerka má nové topůrko. Na prvním nástupu nás přivítal Šíša, který je mimochodem i vedoucí tábora. Po zahájení dne nás překvapil David, který nám promíchal týmy, s čímž většina z nás nesouhlasila. Vzápětí nám Hanz rozdal úkoly: stavba volejbalového hřiště, informačky, stolního tenisu a krytu na generátor. Po dokončení prací jsme se pustili do výroby týmových vlajek a obdrželi jsme deník, který slouží jako týmová kronika. Vlajky a deníky jsou spjaty s letošním tématem: Piráti. K velké radosti všech nás překvapila večeře v podobě rohlíků se sýrovou pomazánkou, která se tvářila jako medomáslo. Sotva jsme dojedli, už nás volal Šíša na nástup, po kterém následovalo čištění zubů a postel. Dobrou.

Adam, Judy, Fíla, Áňa, Vašek, Machač

2. den – neděle 5. 7. 2015
I přesto, že byla neděle, již z rána nám David dal pořádně do těla náročnou rozcvičkou, kterou si užily zejména malé děti. (David už bude vědět). K snídani nám Aduna a Judy upekli kupovanou vánočku. Dnes jako každý rok se připravoval táborák, rovněž započaly opožděné práce na stožáru, na kterém letos vlaje pirátská vlajka. K svačině jsme dostali rajčátka, všichni jsme se z toho opravdu najedli. Po vydatné svačině jsme se vydali na naší 1. etapu CTH. Onu etapu začal fejkovat Aničky tým, který nečekaně tuto etapu vyhrál. Následoval oběd: brambory s UHO (univerzální-hnědá-omáčka) a zchlazující okurkový salát. Posilněni obědem jsme se vypravili (někteří po svých, někteří Mášou) zchladit na pískovnu, kde se již jako každoročně Fíla zdržel koupání. Zchlazeni vodou, vydali jsme se ke Čmuchalům, a tam jsme se občerstvili. Od Čmuchalů jsme se nečekaně vydali do tábora, kde jsme se po chvíli vydali na druhou etapu. Po vzoru Aniččina týmu začaly fejkovat i ostatní týmy. Následovalo představení jednotlivých týmů, vlajek, deníků a byly rozdány první body. K večeři jsme dostali chleba s paštikou a byli jsme svoláni k táboráku, při kterém jsme byli překvapeni ohňostrojem.

Adam, Filip, Judy, Áňa

3. den – pondělí 6. 7. 2015
Dnes měl rozcvičku opět David. I přes snahu Judyho a Adama jim latríny neutekly… A je tu medomáslo!!! Hned zrána přišla hra jednotlivců v režii malého Martina. Bohužel vítěz je prozatím neznámý. Po vydařené hře jsme se odebrali k chutnému jogurtu plnému jahod (chutnal jako Jogobella). S jogurtem v žilách, vydal se David na naše posvátné latríny, které nám bezchybně vydrhl. Mezitím jsme se trápili netradiční morseovkou v podobě provázku s uzlíky, který jsme měli za zády. Bohužel vítěz je rovněž prozatím neznámý. Naše zavařené mozky nám vzpružila čočka s párkem (latríny praskaly ve švech). Polední klid nečekaně přerušila etapička, která nebyla na čas ani na body. Při této etapě se nám zdálo, že jdeme snad až do Prahy. Když jsme se vrátili zpět do tábora, zjistili jsme, že tato túra ještě nekončí, což některé táborníky rozhořčilo natolik, že nepokračovali nadále v programu. Díky bohu, že nebyla bodovaná. Po příchodu posledních táborníků nás již čekala večeře. Neúprosné vedro rozdělilo tábor na dva oddíly: plaváčky a sucháčky. Jen tak tak jsme se vrátili do tábora a už volali „Nástup!“. Při něm nám David vysvětlil, že jsme lidi a ne zvířata.

PS: Fíla si dnes poprvé vyčistil zuby, ale jen ráno.

Judy, Áda, Áňa, Fíla

4. den – úterý 7. 7. 2015 - Tadadadam
Je tu další den, do kterého nás přivítal Tomáš v kooperaci s Davidem. Pohled na naše unavené tváře je hřál u srdce. Poté, co jsme dvakrát doběhli k Máše a rybáři chytli všechny rybičky, si někteří šli vyčistit zuby (Ginzel opět chyběl). K snídani jsme dostali skvěle namazaný chleba s marmeládou. Po chvilce klidu jsme byli svoláni do hangáru na další etapu, při naší výpravě zažil stan č. 4 (Fíla + Váša) „Letecký den“. Když se Filip vracel z etapy, jeho výraz byl k nezaplacení. Neuplynula ani hodina a už jsme byli hnáni na další etapu - Miss mokré tričko. Cenu za nejhezčí misku vyhrál jednoznačně Krtek. I přes cíl umýt Filipa jsme si tuto hru s chutí zopakovali jako jednotlivci. Sotva jsme dožvejkali sváču, vyhrkli na nás další etapu, při níž nešlo o rychlost ani o chytrost, proto jí vyhrála Filipova banda. Mezitím proběhl delikátní oběd: kuře na paprice. Následoval zasloužený odpočinek a přípravy na koupání (Fílu zmiňovat nebudeme). Pískovnu si užil každý jinak, někdo dováděl ve vodě, někdo topil Knitnich(t)a. Mezitím v táboře Šíša prohrál své celoživotní úspory v kartách. Večer jsme prožili ve sportovním duchu na volejbale. Tam jsme museli po Luxově precizní práci spravit síť (Ping-Pong už nemůže smečovat). Následně nás čekala večeře. Ani plné žaludky nás neodradily od návratu na volejbalové hřiště. V pátek je rozdrtíme. Píšťalka zavelela nástup, dali jsme si pac a pusu a šli jsme spát. Zuby máme čisté od rána.

Áňa, Havlík, Judy, Vašík, Justa

5. den – středa 8. 7. 2015
Na velitelský trůn usedl Kreklík a zhostil se ho v Andulčině stylu. Nechyběla hlava, ramena, kolena, palce, sbírání hruštiček ani kolo, kolo mlýnské, při kterém mu děti musely pomoct (přece jen není nejmladší). Po sesbírání všech hruštiček jsme se vrhli na snídani, kterou nám skvěle připravil Adam a Judy. Po snězení tlusto-tenkých chlebů jsme šli opět trénovat volejbal. Během kvalitní hry se táborem rozlehl pískot píšťalky a slov: “Velký do hangáru!“. V této hře se projevili šprti. Takže bloncky vyhrály. Mládenci zostuzeni dívčí inteligencí se odebrali na 1. část oběda. Následoval tvrdý trénink volejbalu (jsme fakt dobrý) znovu přerušen etapou, která byla vlivem deště přesunuta na později. Proto jsme se museli přemístit do hangáru, kde se každý individuálně zabavil. V hangáru pomalu ale jistě propukala ponorková nemoc. Hodiny se blížily ke třetí, když přišla již dlouho očekávaná 2. část oběda. Déšť se konečně utišil a my jsme se vrhli na již zmiňovanou etapu, při které se vrátila naše milovaná Janča F. Tuto etapu zfejkoval Lux svému chytřejšímu bráškovi. Potřetí jsme byli svoláni do hangáru, kde nám bylo sděleno, že si máme vyrobit své plovoucí lodě, ale nechali jsme to plavat. Někteří z nás chtěli hrát baseball, ale kvůli neúčasti lidí a Hanzovo vohýbačce to padlo. Hlavní náplní tábora se staly Jokery. Svačinu jsme si tento den odepřeli z důvodu velmi přísné diety, ale to nám vůbec nevadilo, jelikož jsme dostali delikátní večeři: všemi vítané zbytky od oběda č. 2 a chleba s rybičkovou pomazánkou. Následovala večerní rutina, napsali jsme kroniku a šli spát.

Aduna, Judy, Áňa, Fíla

6. den – čtvrtek 9. 7. 2015
Po dlouhé studené noci zahájil zmatený Lux zásekem do špalku den již při rozcvičce. Bylo vidět, že na to není psychicky připraven. Lux po ztrátě autority předal rozcvičku Davidovi, ten to pojal v jeho typickém stylu (donutil i Eší běhat). K snídani bylo opět vynikající medomáslo. Po snídani jsme dostali za úkol vyrobit si praky. Započalo to tím, že jsme šli s Davidem do lesa (hledat tvrdé klacky). Po zhotovení praků jsme byli napjati co s nimi, ale zatím nic nepřišlo. Na oběd jsme dostali boží guláš s kolínky. Na nebi se začalo opět zatahovat, a tak jsme jako včera hráli hry v hangáru. Ani jsme nedohráli Česko a už nás volali na hru jednotlivců: poznávání předmětů poslepu. Sice to není důležité, ale vyhrál to Jouda. Kvůli „dlouhé“ etapě jsme dostali svačinu dříve. Etapa zase nebyla na čas, ale každý tým si vybral jiné tempo a jinou trasu. První vyšel Adamův tým, který se dokázal ztratit na Klikově, když neuposlechl rady moudrého Ráce a neodbočil u obchodu doleva. Nakonec došel až k domu paní Novákové na Františkově. Když došel opět k obchodu, potkal Aničky tým a s její pomocí už se neztratil. Na finálním stanovišti jsme konečně dostali úkol, který rozhodl o pořadí. I přes Adamův maraton skončil jeho tým druhý, ale aspoň si jeho a Aniččin tým zajel Mášou. V táboře nás čekal oheň a buřtíky, na které jsme se s chutí vrhli. Den zakončil již psychicky stabilní Lux chirurgicky přesným odběrem sekery ze špalku.

Áňa, Aďík, Kreklík

7. den – pátek 10. 7. 2015
Je tu sedmý den a my se už pomalu těšíme na pořádnou sprchu. Večer byla pořádná zima, proto nás ráno Janča zahřála… během. Po náročné rozcvičce jsme se posilnili chlebem s máslem a sýrem a šli si hrát na jednorožce. Hra spočívala v tom, že jsme s kuželem na hlavě absolvovali překážkovou dráhu. Ti, co doběhli, byli posláni do lesa, kde na ně čekal Hanz s jeho černou pistolí. Naučil nás, jak vystřílet celý zásobník, a pak jsme jeli na ostro. Ti, co dostříleli, šli střílet znovu, tentokrát z luku. V obou etapách střílela nejlíp Lucka. Lukostřelbu přerušil oběd, který byl založen na hamburgeru, bramborách a okurkovém salátu. Poté jsme usilovně trénovali na večerní turnaj mezi tábory, který byl nakonec odložen na neděli. Dnes jsme konečně započali stavbu lodiček. Z nám neznámých důvod jsou si lodičky až podezřele podobné. Následovaly hrátky v/z písku. Stavěli jsme královské hrady, které jsme nakonec s chutí zbourali. Následovala rychlovka ve vodě a návštěva Čmuchalů. Zmrzlí jsme došli do tábora, kde nás čekala teplá polívčička. Po večeři nastaly opět večerní hrátky: vohejbaná a volejbal. Když už se setmělo a my neviděli na míč, začali jsme přemýšlet o zítřejších scénkách na táborák. Nevypadá to s námi vůbec dobře. Janča ukončila den a my jsme se chystali do hajan.
PS: Fíla má na zádech klín

Adunka, Justdoit, Áňa, Vašenda

8. den – sobota 11. 7. 2015
Osmý den nás vzbudil hlas Šárky, jako vždy si převzal rozcvičku David. Marně čekáme na den, kdy bude mít rozcvičku někdo jiný. Následně propukla panika kvůli scénkám a stavbě táboráku. Mezitím se v hangáru objevily výsledky hrádků, ze kterých byli všichni rozhořčeni, dokonce i vítězové. Hanz sice tvrdil, že o tom rozhodne odborná porota, ale když jsme se kohokoli zeptali, nikdo o tom nic nevěděl. K obědu jsme dostali špatně se tvářící špagety, které pod svou maskou skrývaly delikátní chuť. Ovšem s jejich vymýváním to bylo horší. Po umytí všech hrnců je v Dračici víc špatně se tvářících špaget než čočky. Kvůli množícím se špagetám v Dračici byli táborníci nuceni opustit svá dočasná obydlí do tří hodin odpoledních. Když špagetové monstrum ustoupilo, mohli jsme se znovu vrátit do tábora. Poté nám došlo, že bychom se měli opravdu zaměřit na program táboráku. Na jevišti se objevily nám známé scénky, úplné novinky a hlavně bohatý program malých. Následoval již druhý ohňostroj, který byl opět skvělý. Šárka zavelela nástup, my jsme skočili na zuby a následně na kroniku, kde nás čekalo skvělé občerstvení.

Kádina, Jufta, Zuzka, Áňa

9. den – neděle 12. 7. 2015 - Wííí
Dnes si nás do parády vzala Olča. Konečně jsme se dočkali dne, kdy měl rozcvičku někdo jiný než David, a nebylo ro ono. Dokonce jsme byli ošizeni o běh. Na snídani jsme nedostali chleba s marmeládou, nýbrž chleba s nádechem marmelády. Následně jsme v hangáru losovali trasu naší etapy pro prut. Cesty byly různě dlouhé. Mezi touto etapou jsme kvůli nedostatku vody museli předělat další schod k Dračici. Po tvrdé práci jsme se posilnili řízečky. Najezení jsme se vrhli na 2. část etapy - chytání rybiček nalezeným prutem. Naši borci se poté vydali pilovat své volejbalové umění. Vyčerpáni natolik si museli dát psychickou pauzu. V půl šesté jsme se vydali vytuněnou Mášou s nově upevněným výfukem na místo zápasu. Někteří soupeři se našeho dopravního prostředku lekli natolik, že se raději schovali a nechali za sebe hrát třímetrové vedoucí. Po cestě na hřiště jsme si všimli hnusně rovného ping-pongového stolu a divně měkkých matrací, nepraktických dvířek od stanů a lidí nepříjemně páchnoucích čistotou (zlatej Fíla). I přes výškový a věkový rozdíl jsme si je celkem podali. Písečné hřiště se nám líbilo natolik, že si každý odnesl kousek do tábora. Bohužel budeme muset jet ještě jednou, písek nám nestačí. Když jsme se vrátili do tábora, čekala na nás bramborová polívčička. Poté, za nepřítomnosti vedoucích, kteří byli na divadle, jsme si dali už jen ohýbačku a šli spát.

Áňa, Adulínek, Jufta, Zuzka, Vašek

10. den – pondělí 13. 7. 2015
Na tři zapískání nás vzbudil Martin K. Rozcvička začala bohužel bez Davida, už nám opravdu chybí. K snídani na nás čekalo sýromáslo. Po nástupu jsme se vydali na první etapu tohoto dne. Jako obvykle jsme museli ujít několik zbytečných kilometrů, abychom si zahráli hru, kterou jsme si mohli zahrát v blízkosti tábora. Hra spočívala v tom, že dva členové pozorovali dalekohledem zbytek týmu vpovzdálí, který předváděl určené pózy, které určovaly písmena, ze kterých jsme utvořili větu. Nejlépe čumákovali Zuzanka a Johny z Adamova týmu. Již opět si poslední tým vezl prdelky naší nadupanou Mášou. Všichni jsme dorazili akorát na oběd, ke kterému byl guláš a houskový Kreklík (knedlík). Po obídku nám Justýnka hezky zazpívala a my u toho relaxovali. Odpočati jsme byli po skupinkách voláni k lovení perel. Fíla opět zaválel a byl s přehledem poslední. Následovala Čechovina jednotlivců a poté i týmů. Okolo stožáru v kruhu z lana byly naházeny různé předměty, které jsme museli dostat za lano, zatímco nás chytal zuřivý pirát (Lux). U jednotlivců měla tato hra tři kola, kde v každém kole přibýval jeden pirát (vůbec to s piráty nesouviselo). Po svačině byla etapa, na které jsme měli za úkol najít všechny ingredience, které jsme měli sepsány na papíře. Týmy nasbíraly všechny ingredience, jelikož nám neřekli, že je to na čas, museli dát ještě jednu věc navíc, kterou měl Fíla už ve stanu. Proto vyhrál. Táborem zavoněly topinky, které jsme měli k večeři. Zmizely během několika minut. Po večeři přišel déšť z celodenně zatažené oblohy, tak jsme se schovali do hangáru a hráli různé hry. Následoval nástup a přepočítání malých dětí (Jony patří už mezi velké!!). Na zuby nebyl čas (viď Fílo).

Adámek, Juftý, Zuzka, Eší

11. den – úterý 14. 7. 2015
Do dnešního rána nás vzbudil náš oblíbený David a všichni čekali na jeho rozcvičku, kterou si bohužel mohli užít pouze 2 jedinci (Krtek a Rácz). Na snídani jsme dostali oblíbené medomáslo. V umývárce nás čekalo překvapení, podruhé za tábor jsme viděli Fílu, jak si čistí zuby. To byl ale zážitek. Po nástupu šly holky škrabat brambory a kluci dělali dřevo do kuchyně. Když jsme dokončili práci, tak nám Šíša přichystal ovocný jogurtík. Následně nám Hanz s Tomem přichystali etaPIČKU. Museli jsme běhat za klukama, a když jsme splnili jejich přáníčka, tak jsme za odměnu dostali bonbónky (papírky) z kterých jsme slepili lebku. K oběďulíku jsme si dali chutný kvěťulínek s bramborýnkami a někdo si dal prostě jen brambůrky. Nastala chvíle odpočinku, kterou přerušila etapa. Tuto hru si zejména užívali dospělí, když jsme museli například: strkat hlavu do řeky, prsty do nosu, anebo nést nejtěžšího člena ke krmelci. Během hry jsme dostali další moudra od Davida, která všichni bereme opravdu velmi hodně vážně!!!! Na konci hry jsme museli s blátem na obličeji udělat selfie s obsluhou u Čmuchalů (nekoukali na nás divně). Smyli jsme ze sebe veškerou nečistotu, abychom si mohli dát buřtguláš. Po výborné večeři přiběhla poslední etapa, kde pirátský strážce si, až moc důkladně, hlídal 1 klíč. Martin Č. už netrpělivě upozorňoval Hanze, že je po 9. hodině (Martine pořád nebylo 23:59). Dali jsme na rady Martina a šli do hajan.

Adam, Eší, Zuzanka

12. den – středa 15. 7. 2015
Dnes nás opět budil David, který nám vysvětlil, jak dělat angličáky. Jako obvykle jsme si vyčistili naše krásné zoubky a konečně jsme se nasnídali úplně všichni, jelikož byl všemi vítaný rohlík s máslem. Napapkáni jsme se vydali na Žabinec, kde jsme si zahráli etapu, kterou jsme si v klidu mohli zahrát i v lese vedle tábora. Doufejme, že aspoň závěrečka bude na čas. Naším úkolem bylo ze získaných slov vymyslet přísloví, pranostiku a slogan. Zbytek dopoledne strávil každý podle sebe. Následoval oběd alá(h) Made in China, který byl opravdu výborný. Konečně nastal čas uzlů, které s přehledem vyhrála Anička. Martin se dnes opravdu činil a hned po uzlech nám nasolil další hru jednotlivců, kterou přerušil absolutně luxusní puding se sušenkami. Dokončili jsme již zmiňovanou hru jednotlivců, kterou vyhrál Jouda. Následoval dlouhý odpolední odpočinek, při kterém byl v kurzu spánek v cizích stanech (že, kluci), hraní Medžiků a kenta. Poprvé jsme opravdu využili naše kola, když jsme se vydali na pískové lomy. Po pár pádech jsme dorazili na místo určení, kde nás čekalo pár her. Všechny hry vyhrál Adamův tým. Za odměnu jsme se cestou do tábora stavili na pískovně. V táboře na nás čekaly buřtíky. Kvůli nepřítomnosti Dejva odťal sekyru Šíša, který nás poslal spát.

Áňa, Adam, Jufta, Zuzka

13. den – čtvrtek 16. 7. 2015
Zase ten David! Na rozcvičce nás David pořádně protáhnul, abychom byli ready na celotáborovku. Na snídani jsme měli na výběr z několika druhů namazání. Přesně v 10:00 vyrazil první tým, další týmy startovaly po 20 minutách. Naše první cesta vedla k voltaické elektrárně na Klikově. Dále nás vítr zavál až k Chatkám, kde na nás čekala šifra mistra Leonarda, kterou nikdo bez Honzovy rady nedal. Pak nás čekala jedna ze tří her u Borku, kterou zvládnul jenom Aniččin tým. Vedoucí nás nejspíš chtěli zabít tím, že nás poslali až na Huť. Na Huti se velmi nečekaně ztratil starý mazák Fíla s jeho top týmem. Mezitím v táboře se nejmenovaná osoba (HoRácz) snažila simulovat bolest třísla. Jeho prohnanost prohlédli vedoucí, a tak měl po ptákách. Druhá část začala epes-rádes srandou, protože jsme byli opět hnáni směrem na Huť k Umyvadlovým skalám. Poté jsme šli až do samotného Pekla. Další šifra nás poslala na Kočvarák, kde byla druhá hra ze tří. Přes Prdel jsme došli až na pískové lomy, kde nás čekala poslední hra (2 v 1). Po dokončení her jsme obdrželi miny, které nám řekly, že máme jít už jen do tábora. Když se 2. tým vydal do tábora, Fíla už dokončil 1. část závěrečky. Na 2. část už ho radši ani nepustili. Po návratu zbytých dvou týmů do tábora jsme se začali oblékat do našich pirátských hábitů. Poté, co Adam opustil své milované latríny, se konečně mohlo vyhlašovat. Jednotlivce vyhrál s velkým překvapením Fíla a celotáborovku vyhráli nečekaně Varjagové (Aničky tým), druzí byli Kapitáni Morgani (Adamův tým) a třetí místo obdrželo Bratrstvo bez praporce [(víte jak to myslím) Fílův tým]. Po vyhlášení nám děti zpříjemnily večer lodičkami se svícny plovoucími po Dračici. Dál už to znáte. Dobrou.

Áňa, Adam

14. den – pátek 17. 7. 2015
Hlavní zprávy o Fílovi: Fíla se zmátl ve své orientaci, když se líbal s nejmenovaným hoškem, vyfotil se s pekařem a dokonce se i umyl. A nyní se vracíme zpátky ke kronice. Ráno nás vzbudil Führer David s jeho taneční rozcvičkou. Jeho taneční pohyby byly neskutečné. Jelikož včera nebyl po závěrečce čas, tak se do jubilejních 22. (21.) Her bez pranic rozdělily týmy až dnes. Vedoucí družin byli opět malí. Mezi vymýšlením vlajek a pokřiků jsme obdrželi věcné ceny za jednotlivce a celotáborovou hru. Fíla dokonce dostal dvě vlastní helikoptéry a my ostatní jsme se vrátili do minulého milénia, když jsme obdrželi game boye. Dokonce jsme byli obdarováni šampaňským. Poté už se mohly odstartovat Hry bez pranic. První hry aneb nášlapné miny se užili jak táborníci, tak vedoucí. Následoval oběd (výborná svíčková) a další mokrá hra. Vedoucím asi přišlo, že nejsme dost mokří, a tak jsme vyrazili na další hru na pískovnu. Tak jsme byli svědky již zmiňovanému zázraku (Fíla ve vodě). Z pískovny nás vyhnala zatažená obloha. Když poslední člověk překročil práh ke Čmuchalům, už začal slejvák, ale ani ten nás od zmrzliny neodehnal. Když přestalo pršet, vrátili jsme se zpět do tábora. Tam nás čekaly poslední 2 hry. Kvůli nedostatku času jsme stihli pouhopouhých 5 her. Hry bez pranic jsme zakončili vyhlašováním, kde jsme se dozvěděli, že žádná změna nenastala, jelikož zase vyhráli vedoucí. Z táborníků skončili na 1. místě Táborníci, na druhém Bouráci, 3. místo obdrželi Papů Kaků, 4. místo Unicorni a 5. místo obsadili Fejkaři, kterým se ty fejky moc nevydařily. Po sejmutí čmelíka nás už tlačil čas, a tak jsme se museli rychle přesunout k táboráku. Obdrželi jsme pochvaly, sluníčka a šli jsme pouštět lampiony štěstí. Dobrou.

Fíla, Áňa, Adam

15. den – sobota 18. 7. 2015
Do posledního táborového dne nás vzbudil Martin. Rozcvičku jsme vynechali a šli rovnou na zuby. Dali jsme si rychlou snídani a začali si balit domu. Všichni už se těšíme na příští rok a doufáme, že se tu sejdeme.

Adam, Áňa