Ještě na jaře roku 2008 jsme kromě občasných plesů tančily pouze okolo svých partnerů, dětí a vnoučat. Několik dní před chystanou vesnickou slavností jsme z recese nacvičily "kulturní vložku našich žen", Trnky brnky, z filmu Slunce, seno, jahody - a svět šoubyznysu nás pohltil!

Začaly se hrnout (no, přesněji snad pomalu připlouvat) první pozvánky na předtančení, a my jsme sice s údivem, ale také s velkou radostí přijímaly.

Název Trnky brnky jsme si ponechaly - vzhledem k tomu, že náš věkový průměr je přibližně stejný jako nejvyšší povolená rychlost v obci, by se k nám módní anglické označení nehodilo, a ani bychom si ho nezapamatovaly.

Při našem vystoupení zcela určitě neuvidíte štíhlé kotníčky kmitající nad Vašimi hlavami, spíše můžete být svědky žlučníkového, ledvinového nebo srdečního záchvatu. To, co nabízíme, má však také svou váhu (a někdy značnou) - humor, nadsázku, zajímavé choreografie a zralý (či lehce přezrálý) půvab žen, které sebraly chuť, odvahu a zbytky svých sil a namísto sledování televize po večerech "trdlují" v místní tělocvičně.