| |
| Jméno obce Rapšach (dříve také Rapčach, a dosud někde
Rapšachy, původně asi Hrabšach) je zajisté slovanské, a sice staroslovanské.
Koncovka "šach", dle způsobu vyslovovaná "čach", vyskytuje se až dosud při
některých původních místních jménech jihoslovanských. Tutéž součást slova,
jež znamenala tolik co místo vyvýšené (menší horu), spatřujeme také v
pojmenování blízké obce Kunšach. |
|
| Snad že znamenalo slovo Hrabšach, z něhož
vypouštěli Němci vždy častěji nezvyklé jim počáteční "h", tolik co hrabství.
To je ovšem domněnka. Nezdá se však být správným mínění, dle něhož vznik
jména obce pochází z německého Rottenschachen, ve kterémžto pojmenování,
kdybychom je po potřebné změně přeložili, mohli bychom spatřovat tolik co
"červenou kostku" (zem). |
|
Z kroniky obce Rapšach, zapsáno roku 1932
|
|
|
| Správnější
vysvětlení názvu obce Vám nabízíme
 |
PŘÍRODNÍ RÁZ OKOLÍ
|
Rapšach leží na 48°52´45´´ severní šířky a na 14°55´ východní
délky dle Grynyče; zcela blízko (Českými Velenicemi) vede poledník středoevropský
(15° v.d.).
Výška nadmořská činí v částech severních 468 m, v pohraničních lesích kolem
540 m. Kraj zdejší je tedy planinou zdvihající se směrem k východu a k
jihovýchodu a větší měrou se svažující na západ do údolí Lužnice a k
severozápadu do nížiny Třeboňské, jejíž je součástí a z níž také vystupuje. |
|
Jako celá rovina Třeboňská tak i její část u nás spadá svým
vznikem do rušné doby mladších třetihor. Kdežto okrajové hory Čech
podržely svou výši, vnitřní obsáhlé oblasti, a z těchto zvláště
dnešní pánev budějovskotřeboňská, poruchami a pohyby vnitrozemskými
značně poklesly.
Sledujeme tu pak jemnozrnný pískovec a často i rozvolněný, sypký písek
a různé měkké, poddajné jíly. Jsou to usazeniny z doby, kdy tato pánev
byla zalita rozsáhlým jezerem, jehož zbytky jsou dnes četné rybníky v
okolí Třeboně a Lomnice, jakož i v samé blízkosti obce. Také veliká
rašeliniště na jihu Rapšachu vytvořila se v nejmělčích částech
tohoto jezera. Vrstvy hlíny jsou v některých místech za obcí (zvláště
na západní straně) prostoupeny částečně železitou rudou krevelovou,
která objevuje se také v širším okolí Rapšachu u Klikova a Halámek,
a z níž před sto lety začalo se v hutích při Dračici, v místech, kde
protéká Františkovem, těžiti železo. |
|
|
Na východě a severu, zvláště pak nad Dračicí a v jejím řečišti
vystupuje v zajímavých obrovitých balvanech v pradávnu vyvřelá žula,
postupující sem šířkou celých desítek km od Dunaje a jdoucí dále k
severu, v páse mnohem už užším, až po Jihlavu.
Svou charakteristiku má "skalní město" ve "Velkých tálech",
v lesích mezi osadami Londýnem a Spáleništěm. Zde zvláště zajímavé
jsou skupiny balvanů na "Havelů kopci". |
Mnoho žuly je i v pohraničních lesích.
Pravý požitek z krásy přírody skýtá příchozímu pod Londýnem se
rozšiřující údolí říčky Dračice, sevřené výše proti proudu
skalami, takže její řečiště je tu položeno značně hluboko, a když
tyto skalnaté břehy se níží a rozestupují, otvírá se před námi
klidem působící širá lučina, kam už doléhá hukot vody, a za níž
vstupujeme do chladu působeného stínem a vlhkostí lesa i blízkostí říčky.
K vzácným dojmům sluchovým, jež vyvolává živější proudění vody
přes balvany nejrozmanitějších velikostí, které stavějí se jí tu v
podivuhodném skladu a malebném seskupení v cestu, přistupují v tu chvíli
dojmy zrakové. |
|
|
|
Padající a hlomozící voda pod balvany se pění, celé chumáče pěny
neseny jsou k nesouvisející přehradě balvanů dalších, kde se roztřišťuje,
aby za nimi splývala v nová a větší kola, jež svou bělostí se odrážejí
od tmavého povrchu říčky, sbírající své přítoky z rakouských rašelinišť
pod Ličovem, takže je tu zvána Ličovským potokem, tisíce a tisíce krůpějí
nárazem vody na kameny vystříknuvších za plného slunce hrají duhovými
barvami. |
| Kromě Dračice a potoka Lunkovického, který vytékaje z Černého blata,
rozkládajícího se při hranicích, má vodu ztmavělou rašelinou, protéká
v jihu obce mnohem menší potok Tušť (Švarcbach), pramenící v blatech
pod Spáleništěm, a několik málo potoků přichází z pohraničních
lesů. Vtékají do místních rybníků, z nichž dva Kočvarovy s břehy
vroubenými duby a borovicemi, jejichž koruny se shlížejí v tmavé, rašelinné
jich vodě, jsou pro kraj pravými jezery Černým a Čertovým. |
|
|
Z kroniky obce Rapšach, zapsáno roku 1932 |
DALŠÍ ZAJÍMAVOSTI V OKOLÍ
|
Suchdol nad Lužnicí
|
| Letovisko a východisko pro vodácké splutí Lužnice. Od r. 1876 městys.
R. 1362 patřil Rožmberkům (součást třeboňského panství). V okolí těžena
rašelina. R. 1625 zde zřízena tavírna stříbrné rudy, ročně zpracováno
až 4000 hřiven stříbra. R. 1795 změněna ve sklárnu, která byla zrušena
začátkem 20. stol. Kostel Sv. Mikuláše založen r. 1364, jako první
jihočeský dvojlodní kostel s jediným středním sloupcem. Západně od kostela původní
dlouhá lánová ves s řadou dochovaných dvorců. |
|
| |
|
CYKLOTRASY
|
|
 |
Celá oblast je protkána sítí cyklotras, z větší části
vedených dříve nepřístupným pohraničím. Krajina je jen mírně zvlněná,
vhodná i pro méně zdatné cyklisty nebo rodiny s dětmi.
Trasy jsou dobře značeny a je třeba jejich návštěvu uskutečnit co
nejdříve, dokud převážně asfaltový povrch bývalých "gazíkových"
cest nezačne brát za své.
Rapšach je uveden na cyklomapě firmy SHOCART č. 161. Další
informace a navazující mapy si můžete prohlédnout a objednat na adrese:
www.shocart.cz
|
| |
|
PĚŠÍ TURISTIKA
|
Oblast rapšašska je vděčná i pro pěší turistiku. Téměř žádné převýšení,
rozsáhlé lesy, příležitost ke koupání a hlavně návštěva míst,
kam se ještě před několika lety nesmělo, a kde stopy po hraničních zátarasech
jsou dodnes dobře patrné.
Se značením turistických cest je to trochu horší, oblastí prochází
hlavně červená turistická značka
Chlum u Třeboně - České Velenice, která se Rapšachu jen dotýká, a odbočka
(žlutě značená) z červené značky Františkov - Rapšach.
Celou oblast zahrnuje mapa č. 75 "Třeboňsko a horní Lužnice"
z Edice KČT, kterou je možno objednat na adrese:
www.klubturistu.cz
|
|
| |
|
Oblastní Turistický Odznak VITORAZSKO
|
|
|
Většinu oblasti bývalého Vitorazska pokrývá oblastní turistický
odznak (OTO) Vitorazsko, vydaný KČT a TOM Rapšach.
Bližší informace o možnostech získání tohoto odznaku najdete na stránce
TOM, KČT. |
| |
|
KOUPÁNÍ, VODNÍ SPORTY, MOŽNOSTI UBYTOVÁNÍ
|
Mezi Rapšachem a Suchdolem nad Lužnicí se nachází dvě poměrně rozsáhlé
zatopené pískovny, kde je povoleno koupání i provozování windsurfingu.
Provoz motorových člunů a skútrů je tu zakázán. V posledních letech
se rychle lepší i hygienické podmínky na obou pískovnách.
Možnosti ubytování v místě jsou v ubytovně Farmy Bronco, na ranči
"U starýho Růži" na Spáleništi, v hotelu "U IRSKÝ ŽÍZNĚ" a pro skalní turisty je možnost
přespání ve vlastních spacích pytlích v Základní škole. Podrobněji
na stránce MOŽNOSTI UBYTOVÁNÍ. |
|
|
|
