|
Náš oddíl vznikl na
podzim roku 1979, když jsme s manželkou první rok učili na místní základní
škole. Protože nás úplně neuspokojovala tehdy povinná náplň práce
v Pionýru, založili jsme vlastně "soukromý" turistický oddíl,
který se z roku na rok rozrůstal. Abychom mu dodali nějakou legalizaci,
založili jsme v roce 1983 při místní tělovýchovné jednotě odbor
turistiky a při něm TOM (Turistický Oddíl Mládeže). Děti pracovaly
stále "rozstrkány" po pionýrských oddílech a mimo to jsme
se scházeli jednou týdně k pravidelné oddílové činnosti. |
TOM 2402 a KČT 103301 |
|
|
|
 |
Protože absolvovat povinný skupinový tábor PO a ještě tábor
oddílový, tj. dvakrát po čtrnácti dnech, bylo i při osmi nedělích
dovolené až dost, povedlo se nám v roce 1985 oddíl osamostatnit i v PO,
takže jsme si dělali svojí činnost pod dvojí registrací, jak to bylo v
těch dobách běžné. V tomto roce jsme se také na památku velké akce -
celotáborové hry s husitskou tematikou, při které jsme v husitských
krojích táhli z jižních Čech až na Vysočinu - pojmenovali oddíl
"Práčata". |
|
Od roku 1990 jsme již pouze TOMem při KČT Rapšach, od roku 1992 členy
A-TOMu. V současné době máme okolo 50 dětí ve dvou oddílech a čtyři
vedoucí. Na vesnici se šesti sty obyvateli je to až dost. Hlavní naší
činností kromě pravidelných týdenních schůzek je pěší turistika a
cykloturistika, z finančních důvodů hlavně po blízkém okolí. Pořádáme
také pravidelné akce, jako je Novoroční pochod, Kuličkiáda, první
jarní cyklovýlet a dva dálkové pochody - květnový "Po vesnicích,
které musely zmizet z mapy", který vede bývalým hraničním
pásmem, a zářijový "Pěšky zpátky do Evropy", protože v našem
okolí je celý svět - osady Nový York, Paris, London, Benátky i Bosna. |
|
|
|
Vyvrcholením celoroční činnosti (počítáme ji jako školu - od září
do srpna) je oddílový tábor u říčky Dračice, kde máme každé léto
vybudovánu základnu. |
|
Mgr. Karel Snětina
hlavní vedoucí TOM a KČT |
|
|
Pokud se o nás a o turistice vůbec chcete dozvědět něco více, navštivte
některou z následujících internetových adres:
|
|
TOM a KČT Rapšach |
rapsach.cz/tom |
|
Asociace turistických oddílů mládeže |
www.a-tom.cz |
|
Klub českých turistů |
www.klubturistu.cz |
|
|
|
OBLASTNÍ TURISTICKÝ ODZNAK VITORAZSKO
|
|
 |
Podmínky pro plnění OTO VITORAZSKO: |
1. Zakoupení záznamníku Vitorazsko
2. Návštěva deseti povinných míst "P"
3. Výběr dvanácti ze dvaceti volitelných míst "N" a doložení jejich návštěvy
předepsaným způsobem
4. Vyplněný záznamník předat nebo zaslat na adresu:
Mgr. Karel Snětina
378 07 RAPŠACH 88
Tel.: 384 786 120 – zaměstnání
384 786 192 – domů
|
|
|
|
|
OTO je v evidenci KČT České republiky |
|
P 1 ČESKÉ VELENICE – GMÜND
|
|
České Velenice vznikly 1. 12. 1920 sloučením tři obcí
– Dolních Velenic (též Běleč, přip. již r. 1387 jako Wielands), České
Cejle (založena 1870) a Josefska (dnes Žižkovo předměstí, založeno r.
1904) a dělnické kolonie Mexiko z r. 1872, které společně tvořily
předměstí Gmündu. V I. 1866 – 71 byla vystavěna železniční trať císaře
Františka Josefa Vídeň – Gmünd – České Budějovice – Plzeň s
odbočkou Gmünd – Praha a na území dnešního města vznikla důležitá
železniční křižovatka. Současně byly založeny i železniční dílny,
které byly postupně rozšiřované, dnes Železniční opravny a strojírny. V
r. 1900 zbudována úzkorozchodná dráha 760 mm do Heidenreichsteinu a Litschau
a r. 1902 další do Weitry a Gro8 Gerungs. Měly společnou stanici před nádražím
(r. 1950 zrušena). R. 1906 byl dán do provozu gyrotrolejbus Gmünd-železniční
dílny, jeden z prvních v Evropě. R. 1909 nádraží přestavěno a rozšířeno.
Za okupace byly České Velenice připojeny k Říši pod označením Gmünd III,
Bahnhof. 23. 3. 1945 bylo nádraží, dílny i část města zničena americkým
letectvem. Kostel Svaté Anežky České postaven r. 1935 podle návrhu V.
Pilce. R. 1946 založeno SOU železniční.
Rodáci: Doc. Dr. Ing. Jan Bílek (1892 – 1955) – průkopník
elektrizace železnic, malíř Adolf Born (narozen 1930), básník, novinář a
poradce presidenta Jan Rejžek (narozen 1954).
|
Gmünd: město na soutoku Lužnice a Braunau. Osídlen již
ve 12. stol., r. 1255 připomínán městský soud. R. 1535 tržní právo. Město
utrpělo za husitských válek i za třicetileté války. Od r. 1950 konečná
stanice úzkokolejných drah před nádražím; severní větev do Litschau
provozována jen příležitostně, na jižní (do Gro8 Gerungs) v sezóně zvláštní
parní vlaky s jídelním vozem. Od r. 1899 sídlem okresního hejtmanství, od
r. 1909 okresního soudu. Několik středních škol. Farní kostel sv. Štěpána
původně románský z 12. stol., ve 2. polovině 14. stol. upraven goticky.
Gotické fresky z 15. stol. za hlavním oltářem. Věž z r. 1854. R. 1903 byl
renovován a pořízeno vnitřní zařízení. Vně na zdi žulové
náhrobníky, z nich 2 románské. Fara s arkádami z r. 1741. Zámek založen
snad již Hadmarem II. z Kuenringů. V základu starobylá stavba ze 13. stol.,
rozšířen a značně přestavěn v 16. stol., často stavebně upravo-ván.
Dosud v držení lotrinské větve Habsburků. Věžní brána s gotickým
portálem. Na náměstí zachovány domy se sgrafity čp. 43 a 44 z 16. stol. V
renovované Staré radnici z 16. stol. městské muzeum – dějiny města, výroba
skla, zpracování kamene.
|
|
POTVRZENÍ: jakékoli razítko z Českých Velenic nebo
Gmündu
|
|
P2 RAPŠACH
|
|
Ves s kostelem svatého Zikmunda, založeným kolem roku
1450, novogotická věž pochází z přestavby r. 1890, dochovány nástěnné
malby z konce 15. století. Hodnotná barokní fara.
Před druhou světovou válkou měla obec kolem 3.000
obyvatel, jako farnost pak 4.500 duší. V roce 1952 z politických důvodů
násilně vystěhována, dnes necelých 600 obyvatel.
V obci škola, školka, KČT a TOM.
Nedaleko obce (směrem k Františkovu) protéká říčka
Dračice, mající často charakter podhorské bystřiny. Celková délka toku
je 46 km, z toho polovina v Rakousku (Reissbach).
|
|
POTVRZENÍ: jakékoli razítko z obce
|
|
P3 SUCHDOL NAD LUŽNICÍ
|
Suchdol nad Lužnicí: letovisko a východisko pro
vodácké splutí Lužnice. Od r. 1876 městys. R. 1362 patřil Rožmberkům
(součást třeboňského panství). V okolí těžena rašelina. R. 1625 zde
zřízena tavírna stříbrné rudy, ročně zpracováno až 4000 hřiven stříbra.
R. 1795 změněna ve sklárnu, která byla zrušena začátkem 20. stol. Kostel
Sv. Mikuláše založen r. 1364, jako první jihočeský dvojlodní kostel s
jediným středním sloupcem. Presbytář však zaklenut až kolem r. 1400 a
loď až r. 1493 již jako trojlodní. R. 1820 prodloužena loď, přistavěna
věž a r. 1858 oratoř. Hlavní oltář s obrazem sv. Mikuláše od R. Váchy z
r. 1887. Západně od kostela původní dlouhá lánová ves s řadou dochovaných
dvorců.
|
|
POTVRZENÍ: jakékoli razítko z obce
|
|
P4 ŽOFINA HUŤ
|
|
Sklářská huť, připomínána v roce 1791.
Nedaleko obce přírodní rezervace ŽOFINKA, vyhlášená
v roce 1975, výměra 129 ha. Centrální část rozsáhlého rašeliniště
s porosty borovice blatky. Veřejnosti bohužel nepřístupna.
|
|
POTVRZENÍ: jakékoli razítko z obce |
|
P5 TRPNOUZSKÉ BLATO – BYŇOV
|
|
Byňov: návesní kaple z roku 1843. Byňovský
rybník 78,4 ha, jeden z největších na Novohradsku.
Trpnouzské blato: po zelené značce z Jakule,
cestou patrny zbytky úzkokolejné drážky.
|
|
POTVRZENÍ: jakékoli razítko z obce |
|
P6 NAKOLICE, VYŠNÉ
|
|
Nakolice: pseudogotická kaple z r. 1905
Vyšné: ves v bývalém hraničním pásmu
|
|
POTVRZENÍ: jakékoli razítko z jedné z obcí
|
|
P7 HALÁMKY
|
Malá pohraniční obec se známým hraničním přechodem do
Rakouska. V okolí obce velké zatopené pískovny, těžba živce.
|
|
POTVRZENÍ: jakékoli razítko z obce
|
|
P8 NOVÁ VES NAD LUŽNICÍ
|
Připomínána již r. 1323. Slovanské hradiště na vrchu Lískovec.
Pod vrcholem vedla Vitorazská stezka. Zbytky tvrze ze 14. století. Závod
Skloform – výroba sklářských forem.
|
|
POTVRZENÍ: jakékoli razítko z obce
|
|
P9 ČERVENÉ BLATO a jiříkovo údolí
|
|
Červené blato: přírodní rezervace vyhlášena na
ploše 39,4 ha v r. 1953, na současnou plochu 331,4 ha rozšířena v roce
1973. Rezervace je ukázkou přechodového rašeliniště Třeboňské pánve s
porosty borovice blatky a rojovníku bahenního a typickou faunou rašelinišť.
Zahrnuje podstatnou část stejnojmenného rašeliniště. Rašelina, která zde
dosahuje mocnosti až 7 m, byla asi před dvěma sty lety odvodňována a těžena.
Po ukončení těžby v r. 1910 rašeliniště regenerovalo a je dodnes ukázkou
přirozeně sukcese. Bývalé vytěžené plochy jsou zarostlé několika druhy
rašeliníků, je zde hojná klikva žoravina, suchopýr pochvatý, rosnatka
okrouhlolistá a další typické rostliny rašeliniště. Na těžbou nedotčených
plochách se zachovaly přirozené porosty borovice blatky, s bohatým podrostem
rojovníku bahenního, vlochyně a borůvky. Červené blato je jednou z nejcennějších
rezervaci Třeboňska. V r. 1983 zde byla otevřena „Naučná stezka Červené
blato"; celková délka trasy je přibližně 5km. Na stezce je šest zastávek,
opatřených tabulemi s vysvětlujícím textem.
Jiříkovo Údolí: místo, kde za Jiřího Buquoye
stávala malá sklářská osada, pro niž byla těžena rašelina z „Červeného
blata". Východiště k naučné stezce „Červené blato".
|
|
POTVRZENÍ: opis části textu z 1. tabule naučné
stezky
|
|
P10 JAKULE
|
|
Druhé nejstarší lesnické učiliště v jižních
Čechách. Pila zřízená firmou Lanna r. 1852, dosud pracující. Výroba
železničních betonových pražců. Směrem k osadě Blata zbytky bývalé
lesní úzkorozchodné drážky z r. 1885 s rozchodem 600 mm (viz. P5
– Trpnouzské blato).
|
|
POTVRZENÍ: razítko z nádraží ČD Nové Hrady
|
|
|
|
N1 VELKÝ A MALÝ LONDÝN
|
|
Dnes části obce Rapšach, osídlené převážně chalupáři.
Před II. světovou válkou dokonce vlastní obecná škola.
|
|
Potvrzení: razítko z kontroly pochodu nebo jakékoli
razítko z obce Rapšach |
|
N2 NOVÝ YORK
|
|
Osada mezi Tuští a Rapšachem, dnes převážně chalupářská.
|
|
POTVRZENÍ: jakékoli razítko z Tuště nebo Rapšachu
|
|
N3 KUNŠACH
|
|
Původně samostatná osada, patřící později k Rapšachu.
31 domů bylo srovnáno se zemí po roce 1952, kdy odsud byli starousedlíci
násilně vystěhováni a osada padla za oběť hraničnímu pásmu.
|
|
POTVRZENÍ: razítko z pochodu nebo jakékoli razítko z
Rapšachu
|
|
N4 PAŘÍŽ
|
|
Osada mezi Rapšachem a Klikovem, v okolí zatopené
pískovny s možností hezkého koupání.
|
|
POTVRZENÍ: razítko z pochodu nebo jakékoli razítko
z Rapšachu, Františkova nebo Klikova |
|
N5 KLIKOV
|
|
Ves se spoustou hrnčíren, v okolí těžební prostory
hrnčířské hlíny. Zbytky stop po těžbě železné rudy. Severovýchodně
od obce přírodní rezervace „Bukové kopce“.
|
|
POTVRZENÍ: jakékoli razítko z obce
|
|
N6 NOVÁ VES U KLIKOVA
|
|
Další ze vsí, které byly srovnány se zemí při budování
hraničního pásma. Dnes zůstala částečně zachována pouze hájovna. Před
Novou Vsí rozsáhlý chov jelenů a daňků.
|
|
POTVRZENÍ: razítko z pochodu nebo opis rozcestníku
cyklotras u lesa za hájovnou |
|
N7 DVORY NAD LUŽNICÍ
|
|
Kostel Nanebevzetí Panny Marie
vystavěn spolu s farou r. 1788. Příklad slohově jednotné pozdněbarokové
rustikální architektury.
|
|
POTVRZENÍ: jakékoli razítko z obce
|
|
N8 NOVÁ HUŤ, SVOBODNÝ RYBNÍK
|
|
Nová Huť: lovecký zámeček klasicistního původu, s polygonálně
uzavřenou kaplí v severním křídle přízemní stavby. Okolí nese
stopy krajinářských úprav.
Svobodný rybník: spolu se Skalicí a Medenicí tři
pěkné rybníky uprostřed lesů.
|
|
POTVRZENÍ: opis turistického rozcestníku u hájovny
|
|
N9 HRDLOŘEZY, VELKÝ ŠUSTOV
|
|
Hrdlořezy: ves jižně od Suchdola nad Lužnicí,
v okolí těžba rašeliny.
Velký Šustov: největší rybník na suchdolsku.
|
|
POTVRZENÍ: jakékoli razítko z obce
|
|
N10 KRABONOŠ
|
|
Připomínán r. 1179 listinou císaře Bedřicha vyhlašující
hranici mezi Čechami a Rakousy. V Ietech 1915 – 1946 zde byl vodovod s
čerpadlem poháněným větrným motorem. Farní kostel Sv. Jana Khitele s
farou, původně gotický se žulovou klenbou ve čtvercovém presbytáři,
zbytek fresky a malby ilusivního oltáře na zdi, loď barokní. Nepřístupná
(havarijní stav).
|
|
POTVRZENÍ: jakékoli razítko z Nové Vsi nad Lužnicí
|
|
N11 Alt nagelberg
|
|
Rakouská sklářská obec v těsné blízkosti hraničního
přechodu Halámky. Sklářské muzeum (Neu Nagelberg čp. 58) – sklářství
od baroka po současnost. Úzkorozchodná železnice z Gmündu se zde větví
– jeden směr pokračuje dále do Litschau, druhý do Heidenreichsteinu.
|
|
POTVRZENÍ: jakékoli razítko z obce
|
|
N12 Ličov – litschau
|
|
Nejsevernější rakouské městečko (534 m, 3000 obyvatel),
vyhledávané letovisko na potoce Reißbach (Dračice). Osada doložena k r.
1215. Jako pohraniční místo měl v raném středověku důležitý
strategický význam. Původně náležel k hrabství Raaba, v r. 1284 od Raabsu
odloučen. V letech 1328, 1331 a 1335 tudy prošli vojáci krále Jana
Lucemburského, v letech 1351 – 1352 nové krvavé hraniční spory. Od r.
1386 je městem. V r. 1398 navštívil Ličov český král Václav IV. a odměnil
zde za dobré služby rakouské vévody Viléma l. a Albrechta III. V letech
1389 – 1488 je panství majetkem hrabat Puchheimů, pak dochází k častému
střídání majitelů. Velké škody utrpělo město v husitských válkách,
rovněž v české válce 1618 – 1620. V období války s Turky v r. 1883 je město
zatíženo placením velkých poplatků. Od r. 1783 je panství majetkem říšských
hrabat Seilernů – Aspang. V 19. stol. se zde rozšiřuje domácí
tkalcovství.
Pozoruhodnosti: Hrad - zámek s kruhovou hradní věži ze
13. stol. je výraznou dominantou i poznávacím znamením Lítschau. Objekt je
obehnán příkopem a hradbami. Náleží hraběcí rodině Seilern – Aspang,
vnitřní prostory hradu nejsou pro veřejnost přístupné. Historické městské
jádro obklopuji zbytky hradeb. Farní kostel: původně románský, kolem r.
1450 přestavěn v gotickém slohu (křížová žebrová klenba, pozoruhodné
fresky). Před kostelem pranýř z r. 1688. Na náměstí také pomník Kaspara
Schrammela (1811 – 1895), zakladatele ve své době slavného orchestru
(dodnes Litschau označován jako Schrammelstadt). Schrammelův rodný dům „SchrammeIhaus“,
stojící už za městem, je označen pamětní deskou. Přístup z náměstí 2
km ve směru na Josefsthal nebo po tur. značené trase.
V městském muzeu (Stadtplatz 63) nalezneme tkalcovský
stav, vybavení selského bytu kolem r. 1900, zajímavosti ze života
Schrammelovy hudební rodiny. Na náměstí též galérie. Východiště
značených tras se nachází na hrázi rybníka: orientační tabule nabízí
20 turistických tras různé délky a náročnosti se zajímavými místy,
často opředenými pověstmi (např. Graslstein, Fiedelstein, Wilde Jagd, Alter
Stein, Galgenkreuz, Teufelstein, Drei Brüder). Od hradu vychází 2,8 km
dlouhá lesní naučná stezka.
|
|
POTVRZENÍ: jakékoli razítko z obce
|
|
n13 kamýk – heidenreichstein
|
|
Roku 1205 se Heidenreichstein stává městem. Vodní hrad
téhož jména byl založen již v roce 1160 rodinou Gars/Eggenburg.
Poloha Heidenreichsteinu na staré říšské cestě do Prahy
s sebou přinášela spojení s celým světem, což mělo význam hlavně pro
obchod. Již kolem roku 1624 tu vznikaly první manufaktury na
zpracování lnu a bavlny. Přibližně v roce 1880 začíná velká přeměna struktury
města, které se mění na průmyslovou oblast.
|
|
POTVRZENÍ: jakékoli razítko z města
|
|
N14 vitoraz – weitra
|
|
Hrad i město založil v letech 1201
– 1208 Hadmar II. z Kuenringů. Zámek Fürstenbergů v místě někdejšího
hradu ve své renesanční podobě s arkádovým dvorem pochází z I. 1590 –
1606. Zámecké barokní divadlo a věž s vyhlídkou. Farní pětilodní kostel
Sv. Petra a Pavla, původně románský z 1. pol. 13. stol. (hlavní loď,
věž). R. 1430 goticky přestavěn a rozšířen (presbytář, kaple Sv.
Barbory). Roku 1760 doplněna jižní barokní kaple Sv. Kříže. Kolem
kostela románské a gotické náhrobníky. Špitální gotický kostel sv.
Ducha zřízený po r. 1340, v I. 1729 – 1739 částečně přestavěn, nástěnné
malby z konce 15. stol. Barokní sloup sv. Trojice z r. 1748. Na náměstí
zachována řada renesančních měšťanských domů s fasádami ze 17. – 19.
stol., dům se sgrafity z 16. stol. V tzv. Auhofu zachována síň s gotickým dřevěným
trámovým vyřezávaným stropem. Částečně zacho-valé středověké městské
opevnění s opravenou Starou věží z r. 1526. Nejstarší pivovar v Rakousku
založen r. 1321. Historická zahrada z 19. stol. v údolí Lužnice –
„Gabrielental".
|
|
POTVRZENÍ: jakékoli razítko z města
|
|
N15 ALTWEITRA – UNSERFRAU
|
|
Altweitra: nejstarší sídlo v okresu, snad slovanského
založení z 9. stol., připomínána r. 1185. v době Kuenringů celní stanoviště.
Románský kostel založen před r. 1190, působivé temné kvádrové zdivo (žula),
románská okénka s kulatým obloukem, na jižní vnější straně jsou
ještě zbytky starých maleb z 15. stol. Původní věž nad čtvercovým
chórem byla při přestavbě snesena. Štítová věžka z r. 1863 se zvonkem z
r. 1411 s gotickým nápisem, umělecké plastiky (Madona ze 14. stol.), za
kostelem pseudogotická hrobka rodu Fürstenbergů.
Unserfrau: dřívější název „Unserfrau am Sande“
vznikl z legendy o připlavení dřevěné sochy P. Marie povodní. Vedle malé
původně románské kaple byl kolem r. 1250 postaven farní poutní kostel původně
románský s věží nad čtvercovým chórem. Ve 14. a 15. stol. gotické přestavby.
V l. 1694 – 1698 přistavěny další postranní lodě. Odkryté fresky z 1.
pol. 16. stol. Dřevěná socha P. Marie z r. 1340, další z r. 1430.
|
|
POTVRZENÍ: jakékoli razítko z obce
|
|
N16 skřemlice – schrems,
VELKÉ BLATO
|
|
Velké Blato u Schremsu je přírodní park, který ukazuje
rašeliniště ve všech etapách jeho přeměny. S 300 hektary je největším
rašeliništěm v Dolním Rakousku. Vede jím naučná stezka.
|
|
POTVRZENÍ: jakékoli razítko ze Schremsu nebo opis první věty
na prvním zastavení naučné stezky |
|
N17 blockheide
|
|
Severovýchodně od Gmündu při městské čtvrti
Grillenstein přírodní park Blockheide Eibenstein, 110 ha. Krajina má
charakter severských vřesovišť. Jsou zde hojné žulové balvany bizarních
tvarů, některé se skalními mísami, viklany, žulové lomy, březové a
borové hájky, stepní byliny. Geologické muzeum v přírodě, naučná stezka
(ekologie a zpracování kamene), tradiční církevní symboly, vyhlídková věž
s informačním střediskem. Územím prochází 15. poledník východní
délky, který je vyznačen „Meridiansteinem".
|
|
POTVRZENÍ: razítko z přírodního parku nebo obce Großeibenstein
|
|
N18 sankt martin
|
|
Dřívější název „Lužnice“ podle rytířů z Luensnitz,
připomínán r. 1390. Farní kostel sv. Martina původně románský
s východní věží, r. 1743 zbarokizovaný.
|
|
POTVRZENÍ: jakékoli razítko z obce
|
|
N19 harmanschlag (nebelstein)
|
|
Nebelstein: vrch s vrcholovým skaliskem a křížem
(1015 m), po dřevěných schodech přístupná vyhlídka. Křižovatka dálkových
turistických značených tras.
Harmanschlag: založen pravděpodobně Hadmarem II. z
Kuenringů, písemně připomínán již r. 1390. Kostel Sv. Václava, původně
románský, se západní věží, r. 1450 přestavěn v gotické síňové
dvoulodí, r. 1895 znovu přestavěn a rozšířen. Pilíře a žebra ze žuly.
Originální litinový náhrobník na hřbitově.
|
|
POTVRZENÍ: jakékoli razítko z obce
|
|
N20 světlá – zwettl
|
|
Město (500 m, 3500 obyvatel) v hlubokém údolí na soutoku
řek Zwettl a Kamp, 25 km jihovýchodně od Gmündu. Svažité náměstí
s domy z 18. stol.
Tři kilometry severovýchodně cisterciácký klášter
založený r. 1137. Kostel zbarokizován v 18. stol., bohatě zdobený oltář
(J. Munggenast, sochy J. M. Götz), varhany z r. 1730, obrazy od M. Altomonteho,
P. Trogera a G. Schmidta. V klášteru křížová chodba z 1. pol. 13. stol.,
barokní konvent a knihovna (nástropní fresky P.Troger).
Půvabné okolí lesnaté oblasti Waldviertel.
|
|
POTVRZENÍ: jakékoli razítko z obce
|
