OBEC RAPŠACH

 
 

Domů Nahoru Kecálek 2001 Kecálek 1/2002 Kecálek 01/2003 Kecálek 02/2003 Kecálek 03/2003 Kecálek 04/2003 Kecálek 1/2004 Kecálek 2/2004 Kecálek 3/2004 Kecálek 4/2004 Kecálek 1/2005 Kecálek 2/2005 Kecálek 3/2005 Kecálek 4/2005 Kecálek 1/2006 Kecálek 2a3/2006 Kecálek 4/2006 Kecálek 1/2007 Kecálek 2/2007 Kecálek 3a4/2007 Kecálek 1/2008 Kecálek 2/2008 Kecálek 1/2009 Kecálek 2/2009 Kecálek 3/2009 Kecálek 4/2009 Kecálek 1/2010 Kecálek 2/2010 Kecálek 3/2010 Kecálek 4/2010 Kecálek 1/2011 Kecálek 2/2011 Kecálek 3/2011 Kecálek 4/2011 Kecálek 1/2012 Kecálek 1/2013 Kecálek 1/2014 Kecálek 2/2014 Kecálek 1/2015 Kecálek 2/2015 Kecálek 3/2015 Kecálek 1/2016 Kecálek 2/2016 Kecálek 3/2016 Kecálek 1/2017

 
 
 
 

TROCHA HISTORIE NIKOHO NEZABIJE ANEB POZNEJME LÉPE SVOU OBEC – ŠKOLA – 1. ČÁST

Školství do roku 1920


Ačkoliv kostel v Rapšachu byl postaven již ve 14. století, první škola zde byla zřízena až roku 1784. Učilo se v domě č.p. 7. Učitel této jednotřídní školy byl také varhaníkem a kostelníkem. Později byla druhá třída školy umístěna v hospodářském stavení "U Uhrů". Místnosti byly velice malé. Školu v Rapšachu navštěvovaly také děti ze Spáleniště, Františkova, Kunšachu a Tušti. Škola byla spravovaná farářem. Farář byl Čech, a proto přijímal za učitele Čechy, učilo se zde v českém jazyce. O jazykových poměrech ve vitorazských školách v 19. století se dozvídáme ze zpráv o biskupských vizitacích.

Biskup Jacob Frint ve vizitačním protokolu z roku 1830 uvádí, že v okolí Německého a na faře v Rapšachu se mluví převážně česky. Před rokem 1870 se začalo do školy zavádět utrakvistické (t. j. česko - německé) vyučování. Dopoledne se učilo německy, odpoledne česky. Předtím se učilo 3 dny v týdnu německy, ve zbytku týdne pak česky. Po roce 1870 se vyučuje pouze německy. Protože však bylo třeba se často dorozumívat s dětmi v mateřském jazyce, učitelé uměli obě řeči. Od 1. ledna 1886 byly nařízením dolnorakouské zemské správy škol zavedeny německé učebnice. Jedině náboženství se učilo v nižších třídách česky.

Rakouské vládě se jednalo o poněmčení zdejšího kraje. V těchto snahách se spoléhala zejména na školu. Obyvatelstvo bylo v 80. letech 19. století skoro ryze české, jak dokazují výsledky sčítání lidí. Němečtí učitelé, i když byli mnohdy českého původu, zde měli zeslabovat český živel. Učitelé byli v obci velmi vážení, často bývali také obecními písaři a v době sčítání byli komisary. Často napsali do sčítacího archu při udávání řeči, kterou měl příslušník obce mluvit, tu řeč, kterou chtěli. Za své snahy o poněmčení obyvatel byli odměňováni zemským dolnorakouským výborem ročním příspěvkem 200 korun. Tito učitelé se s lidmi stýkali velice málo. Z učitelů, kteří zde působili do připojení kraje k Československu, se více sblížili s lidmi v obci Adolf Metzner a učitel Grossman, ačkoliv byli oba německého původu. Většina učitelů si svá česká jména upravila k jazyku německému (např. Hruschka, Praschak, Kratschner). Poněmčování také podporoval spolek Schulverein, který poskytoval hlavně peněžní podpory.

Děti se většinou němčině nenaučily a svůj mateřský jazyk kazily německými výrazy. Stávaly se z nich tzv. bastáci. Lidé zcela lhostejní k příslušnosti k národnosti, kteří se nepočítali ani k Čechům ani k Němcům. Výsledkem germanizačních snah byl velký počet analfabetů. U mladších lidí to bylo 20 až 25%, u starších 50%. Schulverein zde také zřídil roku 1909 mateřskou školku (Kindergarten). Umístěna byla v domě č.p. 268, který měl dvě prostorné místnosti, velký byt pro pěstounky a kolem bylo hřiště. Tato opatrovna měla dvě třídy. Děti byly do školky lákány a za německé žvatlání byly odměňovány. Opatrovnu navštěvovaly děti od tří do šesti let.

V roce 1877 byla vystavěna v Rapšachu nová škola v č.p. 193. Roku 1892 byla zřízena při této škole expozitura v Londýně. Řídícím učitelem zde byl Tomáš Kučera. Většina úředních knih z 80. a 90. let 19. století se ztratila nebo byla úmyslně zničena po připojení k ČSR, takže není možné určit, kdo tu tehdy učil. V roce 1892 byl řídícím učitelem František Geier. V roce 1894 se stal řídícím učitelem Jan Kratschmer, který zde působil deset let. Roku 1905 umírá a řídícím učitelem se po něm stal Alexandr Murtinger. Bylo zde vždy v těchto letech sedm učitelů a k tomu ještě učitelka ženských ručních prací. Učilo se v šesti třídách a v londýnské expozituře. Před rokem 1900 bylo ve třídě průměrně 60 až 70 dětí, po tomto roce 50 až 60 dětí. Roku 1890 byla zřízena expozitura v Londýně. Její místnost se nacházela v domě Antonína Kříže č.p. 129. Do této školy chodili žáci prvních tří ročníků. Prvním učitelem byl pan Indra, po něm zde učil Stummer, Karel Hruschka, František Adensam a Adolf Metzner.

Dětí bylo kolem čtyřiceti. V roce 1900 mělo dojít v osadě Londýn k otevření jedné třídy s českou vyučovací řečí. Usiloval o to spolek vídeňských Čechů Komenský, který se snažil podporovat český jazyk proti vzmáhající se němčině. Spolek jednal o zakoupení domu č.p. 234, ve kterém měla být třída umístěna. Spolku pomáhala také Ústřední matice školská a Národní jednota pošumavská. Ale schůze těchto spolků, která byla svolána do hostince Matěje Korbela, byla rozehnána Němci z širého okolí. Řečníci, lékař ze Suchdola Karel Kithier a učitel z Klikova Rudolf Jelínek, byli zasaženi několika ranami holemi a zachránili se útěkem. V roce 1909 se měla konat ustavující schůze odboru Komenského v hostinci Matěje Korbela. Tato schůze byla znemožněna díky místním Němcům, kteří obsadili již brzy ráno skoro všechny židle a stoly v hostinci. Pouze díky rozvaze přítomných Čechů nedošlo k násilnostem. V Rapšachu chtěla v roce 1914 Národní jednota pošumavská koupit dům č.p. 117, kde se mělo vyučovat česky. Tato snaha však byla přerušena 1. světovou válkou. Za 1. světové války nebyl učitel pro exposituru v osadě Londýn a děti z této osady chodily do školy v Rapšachu.

Děti z osady Spáleniště musely předtím, než zde byla zřízena škola, docházet do školy v Rapšachu. Díky špatné cestě (hlavně v zimě) a velké vzdálenosti porůznu roztroušených chalup od školy se zdejší obyvatelé začali domáhat zřízení vlastní školy. Již v roce 1890 se mělo začít se stavbou. Ale ke stavbě nedošlo. Protože podle názoru nemajetných obyvatel osady se měla zřízení školy a jejího udržování ujmout sama obec Rapšach za přispění poplatníků všech svých osad. Obec, ačkoliv byla zdejší škola přeplněna dětmi, odmítla vzít na sebe tento závazek. Teprve když se rozšířilo, že ve Spáleništi má být vystavěna spolkem Komenský česká škola, bylo urychleno zřízení školy v této osadě. Zemská školní rada dolnorakouská za souhlasu zemské správy povolila stavbu školy. Zemský školní úřad dolnorakouský oznámil, že na stavbu přispěje obnosem 12 000 Kč.
V květnu roku 1901 se začalo se stavbou. Stavba byla svěřena zednickému mistrovi ze Cmuntu Tomáši Haberlovi. Dohled nad stavbou vykonával člen cmuntské okresní školní rady Ferdinand Pfeifer ze Steinbachu. Stavba byla dokončena na počátku října 1901. Dne 20. října byla škola vysvěcena a příštího dne bylo zahájeno vyučování. Správcem školy byl Simon Charvát. Dětí do školy chodilo v průměru kolem 90. Náboženství zde vyučoval farář z Rapšachu Karel Velíšek.
   

NAŠE OBEC SLAVÍ 80. VÝROČÍ POSTAVENÍ ŠKOLY A 25. VÝROČÍ TURISTICKÉHO ODDÍLU PRÁČATA

Vážení přátelé, srdečně Vás všechny zveme na oslavy 80. výročí budovy naší školy a 25. výročí vzniku Turistického oddílu mládeže 2402 „PRÁČATA“.

 

Program oslav:


  • Pátek 18.6.

    • – 7:45-12:25 – Školní pouť, pouštění balónků s adresami, objímání školy

    • – 15:00-18:00 – Volná prohlídka školy, výstava ve škole i na zahradě

    • – cca 17:00 – Křest Almanachu školy, prodej Almanachu a CD školy i oddílu

  • Sobota 19.6. – 9:00-14:00 – Volná prohlídka školy, výstava ve škole i na zahradě

    • – 15:00-17:00 – Školní akademie ZŠ i MŠ ve Dvorech nad Lužnicí

    • – 17:00-18:30 – Diskotéka (a možná tombola) ve Dvorech nad Lužnicí

    • – 19:30-22:00 – Posezení s učiteli v sále v Rapšachu

  • Neděle 20.6. – 9:00-16:00 – Volná prohlídka školy, výstava ve škole i na zahradě

    • – 10:00-13:00 – Cesta za pokladem – hra TOM „Práčata“

    • – 15:00-16:00 – Koncert Rapšašských Cvrčků

   

INFORMACE Z RADNICE

Upozorňujeme Vás na to, že v úředních hodinách můžete v budově obecního úřadu podepsat níže uvedenou petici. Petice bude v srpnu 2004 odeslána Krajskému úřadu Jihočeského kraje:

 

Petiční listina občanů Obce Rapšach


My, níže podepsaní občané obce Rapšach upozorňujeme odbor dopravy a silničního hospodářství Krajského úřadu Jihočeského kraje na katastrofální stavební stav pozemní komunikace – silnice III. třídy č. 1508 mezi obcemi Tušť a Rapšach a žádáme o zajištění její celkové rekonstrukce.

Výše uvedená komunikace je hlavní spojnicí naší pohraniční obce s ostatním světem. V důsledku omezené veřejné hromadné dopravy jsou občané nuceni využívat hlavně vlastní dopravní prostředky na cesty do zaměstnání, k lékaři, na úřady a k zabezpečení dalších nezbytných potřeb současného běžného života. V důsledku současného stavebního stavu vozovky – výtluky, podélné a příčné vlny a nerovnosti způsobené každoročními opravami starých výtluků je ve značné míře omezen bezpečný pohyb silničních vozidel a hlavně jízdních kol. Také dochází k nadměrnému opotřebování a poškozování dopravních prostředků občanů.

Z výše uvedených důvodů my, občané trvale bydlící v obci Rapšach i vlastníci a uživatelé rekreačních objektů žádáme o obnovu původních vlastností vozovky.

Jaroslav Čurda a Lenka Cvrčková

 

Důležité upozornění


Upozorňujeme majitelé psů, že jsou povinni zajistit, aby jejich zvířata nepobíhala volně bez dozoru po obci a v jejím okolí. Podle obecně závazných právních předpisů odpovídá majitel za škodu, kterou zvíře způsobilo a zároveň se může jednat o přestupek podle zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích ve znění pozdějších předpisů.

Lenka Cvrčková

   

INZERCE

Pohřební služba


Bedřich Klhůfek

28. října 306

Suchdol nad Lužnicí

otevřeno

Po – pá 9,00 – 15,30 hod.

Objednávku vyřídíme i u Vás doma

Volejte 728 680 810

Nepřetržitě

 
 
 
     
 

DOMŮ