| |
TROCHA HISTORIE NIKOHO NEZABIJE ANEB POZNEJME LÉPE SVOU OBEC – ŠKOLA –
1. ČÁST
|
Školství do roku 1920
|
|
|
Ačkoliv
kostel v Rapšachu byl postaven již ve 14. století, první škola zde byla
zřízena až roku 1784. Učilo se v domě č.p. 7. Učitel této jednotřídní školy
byl také varhaníkem a kostelníkem. Později byla druhá třída školy umístěna v
hospodářském stavení "U Uhrů". Místnosti byly velice malé. Školu v Rapšachu
navštěvovaly také děti ze Spáleniště, Františkova, Kunšachu a Tušti. Škola
byla spravovaná farářem. Farář byl Čech, a proto přijímal za učitele Čechy,
učilo se zde v českém jazyce. O jazykových poměrech ve vitorazských školách
v 19. století se dozvídáme ze zpráv o biskupských vizitacích. |
|
Biskup Jacob Frint ve vizitačním
protokolu z roku 1830 uvádí, že v okolí Německého a na faře v Rapšachu se
mluví převážně česky. Před rokem 1870 se začalo do školy zavádět
utrakvistické (t. j. česko - německé) vyučování. Dopoledne se učilo německy,
odpoledne česky. Předtím se učilo 3 dny v týdnu německy, ve zbytku týdne pak
česky. Po roce 1870 se vyučuje pouze německy. Protože však bylo třeba se
často dorozumívat s dětmi v mateřském jazyce, učitelé uměli obě řeči. Od 1.
ledna 1886 byly nařízením dolnorakouské zemské správy škol zavedeny německé
učebnice. Jedině náboženství se učilo v nižších třídách česky.
Rakouské vládě se jednalo o
poněmčení zdejšího kraje. V těchto snahách se spoléhala zejména na školu.
Obyvatelstvo bylo v 80. letech 19. století skoro ryze české, jak dokazují
výsledky sčítání lidí. Němečtí učitelé, i když byli mnohdy českého původu,
zde měli zeslabovat český živel. Učitelé byli v obci velmi vážení, často
bývali také obecními písaři a v době sčítání byli komisary. Často napsali do
sčítacího archu při udávání řeči, kterou měl příslušník obce mluvit, tu řeč,
kterou chtěli. Za své snahy o poněmčení obyvatel byli odměňováni zemským
dolnorakouským výborem ročním příspěvkem 200 korun. Tito učitelé se s lidmi
stýkali velice málo. Z učitelů, kteří zde působili do připojení kraje k
Československu, se více sblížili s lidmi v obci Adolf Metzner a učitel
Grossman, ačkoliv byli oba německého původu. Většina učitelů si svá česká
jména upravila k jazyku německému (např. Hruschka, Praschak, Kratschner).
Poněmčování také podporoval spolek Schulverein, který poskytoval hlavně
peněžní podpory.
Děti se většinou němčině
nenaučily a svůj mateřský jazyk kazily německými výrazy. Stávaly se z nich
tzv. bastáci. Lidé zcela lhostejní k příslušnosti k národnosti, kteří se
nepočítali ani k Čechům ani k Němcům. Výsledkem germanizačních snah byl
velký počet analfabetů. U mladších lidí to bylo 20 až 25%, u starších 50%.
Schulverein zde také zřídil roku 1909 mateřskou školku (Kindergarten).
Umístěna byla v domě č.p. 268, který měl dvě prostorné místnosti, velký byt
pro pěstounky a kolem bylo hřiště. Tato opatrovna měla dvě třídy. Děti byly
do školky lákány a za německé žvatlání byly odměňovány. Opatrovnu
navštěvovaly děti od tří do šesti let.
V roce 1877 byla vystavěna v
Rapšachu nová škola v č.p. 193. Roku 1892 byla zřízena při této škole
expozitura v Londýně. Řídícím učitelem zde byl Tomáš Kučera. Většina
úředních knih z 80. a 90. let 19. století se ztratila nebo byla úmyslně
zničena po připojení k ČSR, takže není možné určit, kdo tu tehdy učil. V
roce 1892 byl řídícím učitelem František Geier. V roce 1894 se stal řídícím
učitelem Jan Kratschmer, který zde působil deset let. Roku 1905 umírá a
řídícím učitelem se po něm stal Alexandr Murtinger. Bylo zde vždy v těchto
letech sedm učitelů a k tomu ještě učitelka ženských ručních prací. Učilo se
v šesti třídách a v londýnské expozituře. Před rokem 1900 bylo ve třídě
průměrně 60 až 70 dětí, po tomto roce 50 až 60 dětí. Roku 1890 byla zřízena
expozitura v Londýně. Její místnost se nacházela v domě Antonína Kříže č.p.
129. Do této školy chodili žáci prvních tří ročníků. Prvním učitelem byl pan
Indra, po něm zde učil Stummer, Karel Hruschka, František Adensam a Adolf
Metzner. |
|
Dětí bylo
kolem čtyřiceti. V roce 1900 mělo dojít v osadě Londýn k otevření jedné
třídy s českou vyučovací řečí. Usiloval o to spolek vídeňských Čechů
Komenský, který se snažil podporovat český jazyk proti vzmáhající se
němčině. Spolek jednal o zakoupení domu č.p. 234, ve kterém měla být třída
umístěna. Spolku pomáhala také Ústřední matice školská a Národní jednota
pošumavská. Ale schůze těchto spolků, která byla svolána do hostince Matěje
Korbela, byla rozehnána Němci z širého okolí. Řečníci, lékař ze Suchdola
Karel Kithier a učitel z Klikova Rudolf Jelínek, byli zasaženi několika
ranami holemi a zachránili se útěkem. V roce 1909 se měla konat ustavující
schůze odboru Komenského v hostinci Matěje Korbela. Tato schůze byla
znemožněna díky místním Němcům, kteří obsadili již brzy ráno skoro všechny
židle a stoly v hostinci. Pouze díky rozvaze přítomných Čechů nedošlo k
násilnostem. V Rapšachu chtěla v roce 1914 Národní jednota pošumavská koupit
dům č.p. 117, kde se mělo vyučovat česky. Tato snaha však byla přerušena 1.
světovou válkou. Za 1. světové války nebyl učitel pro exposituru v osadě
Londýn a děti z této osady chodily do školy v Rapšachu. |
|
|
|
Děti z
osady Spáleniště musely předtím, než zde byla zřízena škola, docházet do
školy v Rapšachu. Díky špatné cestě (hlavně v zimě) a velké vzdálenosti
porůznu roztroušených chalup od školy se zdejší obyvatelé začali domáhat
zřízení vlastní školy. Již v roce 1890 se mělo začít se stavbou. Ale ke
stavbě nedošlo. Protože podle názoru nemajetných obyvatel osady se měla
zřízení školy a jejího udržování ujmout sama obec Rapšach za přispění
poplatníků všech svých osad. Obec, ačkoliv byla zdejší škola přeplněna
dětmi, odmítla vzít na sebe tento závazek. Teprve když se rozšířilo, že ve
Spáleništi má být vystavěna spolkem Komenský česká škola, bylo urychleno
zřízení školy v této osadě. Zemská školní rada dolnorakouská za souhlasu
zemské správy povolila stavbu školy. Zemský školní úřad dolnorakouský
oznámil, že na stavbu přispěje obnosem 12 000 Kč. |
|
V květnu roku 1901 se začalo se stavbou. Stavba byla svěřena zednickému
mistrovi ze Cmuntu Tomáši Haberlovi. Dohled nad stavbou vykonával člen
cmuntské okresní školní rady Ferdinand Pfeifer ze Steinbachu. Stavba byla
dokončena na počátku října 1901. Dne 20. října byla škola vysvěcena a
příštího dne bylo zahájeno vyučování. Správcem školy byl Simon Charvát. Dětí
do školy chodilo v průměru kolem 90. Náboženství zde vyučoval farář z
Rapšachu Karel Velíšek. |
| |
|
NAŠE OBEC SLAVÍ 80. VÝROČÍ POSTAVENÍ ŠKOLY A 25. VÝROČÍ TURISTICKÉHO
ODDÍLU PRÁČATA
|
|
Vážení přátelé, srdečně Vás
všechny zveme na oslavy 80. výročí budovy naší školy a 25. výročí vzniku
Turistického oddílu mládeže 2402 „PRÁČATA“.
Program oslav:
-
Pátek 18.6.
-
– 7:45-12:25 – Školní pouť,
pouštění balónků s adresami, objímání školy
-
– 15:00-18:00 – Volná
prohlídka školy, výstava ve škole i na zahradě
-
– cca 17:00 – Křest Almanachu
školy, prodej Almanachu a CD školy i oddílu
-
Sobota 19.6. – 9:00-14:00 –
Volná prohlídka školy, výstava ve škole i na zahradě
-
– 15:00-17:00 – Školní
akademie ZŠ i MŠ ve Dvorech nad Lužnicí
-
– 17:00-18:30 – Diskotéka (a
možná tombola) ve Dvorech nad Lužnicí
-
– 19:30-22:00 – Posezení s
učiteli v sále v Rapšachu
-
Neděle 20.6. – 9:00-16:00 –
Volná prohlídka školy, výstava ve škole i na zahradě
|
| |
|
INFORMACE Z RADNICE
|
|
Upozorňujeme Vás na to, že v
úředních hodinách můžete v budově obecního úřadu podepsat níže uvedenou
petici. Petice bude v srpnu 2004 odeslána Krajskému úřadu Jihočeského kraje:
Petiční listina občanů Obce
Rapšach
My, níže podepsaní občané
obce Rapšach upozorňujeme odbor dopravy a silničního hospodářství Krajského
úřadu Jihočeského kraje na katastrofální stavební stav pozemní komunikace –
silnice III. třídy č. 1508 mezi obcemi Tušť a Rapšach a žádáme o zajištění
její celkové rekonstrukce.
Výše uvedená komunikace je hlavní
spojnicí naší pohraniční obce s ostatním světem. V důsledku omezené veřejné
hromadné dopravy jsou občané nuceni využívat hlavně vlastní dopravní
prostředky na cesty do zaměstnání, k lékaři, na úřady a k zabezpečení
dalších nezbytných potřeb současného běžného života. V důsledku současného
stavebního stavu vozovky – výtluky, podélné a příčné vlny a nerovnosti
způsobené každoročními opravami starých výtluků je ve značné míře omezen
bezpečný pohyb silničních vozidel a hlavně jízdních kol. Také dochází k
nadměrnému opotřebování a poškozování dopravních prostředků občanů.
Z výše uvedených důvodů my,
občané trvale bydlící v obci Rapšach i vlastníci a uživatelé rekreačních
objektů žádáme o obnovu původních vlastností vozovky.
Jaroslav Čurda a
Lenka Cvrčková
Důležité upozornění
Upozorňujeme majitelé psů, že
jsou povinni zajistit, aby jejich zvířata nepobíhala volně bez dozoru po
obci a v jejím okolí. Podle obecně závazných právních předpisů odpovídá
majitel za škodu, kterou zvíře způsobilo a zároveň se může jednat o
přestupek podle zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích ve znění pozdějších
předpisů.
Lenka Cvrčková
|
| |
|
INZERCE
|
Pohřební služba
Bedřich Klhůfek
28. října 306
Suchdol nad Lužnicí
otevřeno
Po – pá 9,00 – 15,30 hod.
Objednávku vyřídíme i u Vás doma
Volejte 728 680 810
Nepřetržitě |
|
|
